Ve světě padajících hvězd

Láska 

překonává hranice 

časoprostoru

starých dní

když zvony zní

a s nimi odbíjí

čas polední

Milují Tě

i když nechci

a odmítám 

jít tomu naproti 

když i poslední vrány 

přiletěly na oltář 

staré svatyně 

Co dřív mi bylo vším

teď mlčí a zeje prázdnotou 

a moje láska k Tobě

překračuje Himaláje

vystaveny příliš dávno

na to, aby byly

dostatečně vysoké

Nevěříš mi

že mé city jsou skutečné

a mé srdce na důkaz 

mlčí a nechává Tě jít 

Když na to přijde

svoboda je největší dar

a až jednou

protančíš celý bál

dojde Ti, proč dva 

jsou víc než jedna

A tak odcházíš 

zatímco já zůstávám 

v poli přítomných okamžiků

věříc na zázraky

světa duhy 

a padajících hvězd