co nikdy nevíš
to jsou věci příští
co neřeknu
co o obzor se tříští
i tmavý obrys
okenního rámu
nechci tě změnit
v další ze svých šrámů
badyán hvězd
a hřebíčkové boty
milion cest
co vedou do samoty
jasnými vlákny
spolu spojují se duše
takhle to je
prostě
a
jednoduše
Badyán hvězd a hřebíčkové boty mě nadchly ... U tebe vždycky najdu hodně zajímavý vyjádření myšlenek, ale tahle báseň má i své slovní šperky*
26.12.2024 15:18:03 | cappuccinogirl