Ztracené roky
Ztracené roky
Deset let jsi bloudil
po mořích daleko od domova
zatímco tvá žena tkala
a čekala
a zase párala
Viděl jsi města
která nikdo před tebou nespatřil
bojoval jsi s obry a příšerami
a bohové si s tebou hráli
jako děti s mořskou mušlí
Kolik nocí
jsi ležel na palubě své lodi
počítal hvězdy
a myslel na kouř
stoupající z komína tvého domu
Sirény tě lákaly
do svých smrtících objetí
ale ty jsi myslel jen na ni
na její ruce
na její vlasy
na její věrnost
A když jsi konečně
stanul na prahu
byl jsi žebrák
byl jsi cizinec
byl jsi král
který se vrátil
ochránit to
co mu bylo svaté
svůj domov
svou lásku
svůj osud
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
......Zrovna jsem se probírala v písních mé oblíbené Radůzy a po přečtení Tvé básně mi naskočilo toto........Ji.
https://www.youtube.com/watch?v=h_yZb19cFUU
26.12.2024 17:41:24 | jitoush
Staré řecké báje...to je nádhernej zdroj inspirace...
A Odysseův příběh - bez legrace
je jedním z nej...a tebou skvěle uchopenej, díky, moc ráda jsem zabloudila do mýtů a legend:-)*
26.12.2024 15:26:10 | cappuccinogirl
Mam hodně rád i jeden o jisté rebelce - umělkyni, která se postaví bohům. Ten mě fascinuje. :-) Děkuju za krásný komentář
27.12.2024 06:26:19 | Ywach
" Hleď,
Penelopeia tvá ti píše,
toulavý Odyssee,
slůvka si pro mne neměj,
ty však, ty sám se mi vrať!
Jistě je v troskách Troja,
dívkami řeckými nenáviděná.
Sotva Priamos i Troja celá
za tolik strastí stáli..."
(Listy heroin - Ovidius)
26.12.2024 14:26:34 | Marten