V modrém tichu noci
otevírají se stránky
jako křídla svobody
Písmena se vznášejí
nad horizontem papíru
lehká jak pírka naděje
těžká jak kotvy pravdy
Mezi řádky
dýchá jiný svět
kde slova jsou klíči
k zamčeným dveřím duše
Držím v rukou
mapu ke spáse
průvodce labyrintem
kde každá věta
je záchranným lanem
⚘ ❋ ⚘
Tiše otevírám stránky
jako se otvírá
brána do zahrady
V každém písmenu
je ukrytý
kousek záchrany
Na bílém listu
roste strom z pomlček
a v jeho větvích
hnízdí naděje
Od dětství jsem knihy vnímala jako bránu k úžasným dobrodružstvím a poznávání světa... krásná báseň, moc za ni děkuji :-))
28.12.2024 15:31:31 | Helen Mum
Usmívám se, protože mě to objevování asi jen tak neopustí, ani v dospělosti. Krásně řečeno, jsem za ty slova moc rád. Děkuji i já. :-)
29.12.2024 05:46:02 | Ywach