Pod baobabem
Pod baobabem
Noc listuje stránkami
v atlasu tmy
a písek šeptá
prastaré písně pouště
Malá liška sedí a přede
ocásek obtočený kolem tlapek
a její oči hrají si
jak s klubíčky hvězd
které rozmotává po nebi
Někde mezi asteroidy
bloudí chlapec
s šálou vlající jak kometa
a v kapse nosí
semínko růže
Čas je tady jiný
teče pomalu jak med
a každý západ slunce
je malé loučení
Baobab roztahuje větve
do inkoustové tmy
a někde pod ním
dvě srdce bijí
v rytmu padajících hvězd
Být zkrocený
znamená mít někoho
kdo ti chybí
na všech planetách
ve všech galaxiích
v každém zrnku písku
Ale také věřit
že i ta nejdelší cesta
končí v náruči
těch které jsme
nikdy nepřestali hledat
že každé bloudění
má svůj smysl
a každá poušť
svou růži
❧
Dnes jsem našel
drobnou kresbu beránka
mezi stránkami noci
roztrhanou na hvězdy
Komentáře (20)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Kde autor bere tu inspiraci? Další úžasná báseň plná citu a překvapivých myšlenek.
01.01.2025 15:34:48 | KarMa
Kdysi jsem někde četl, že pan Exupéry se zamiloval do nějaké útlé blondýnky, která měla být předloha pro Malého prince. Nevím, co je na tom pravdy, ale přišlo mi to moc hezké. :)
Od té doby se na něj i na ten příběh dívám trochu jinak. Hodně ho to v mých očích polidštilo. :-)
Děkuju za zastavení.
01.01.2025 16:03:35 | Ywach
Já děkuji za tento literární skvost. Někteří autoři jsou více literární, já třeba zase fušuju do hudby a někdo dělá malířství. Je to pestrá směsice literárních barev děl, často mě uchvátí dílo, co bych asi nikdy nedokázal napsat.
02.01.2025 23:27:50 | KarMa
A já zase obdivuju malíře a hudebníky, protože umím namalovat leda tak panáčka. :-) Je to kumšt! Oboje.
02.01.2025 23:36:09 | Ywach
Vlastně, nevzpomínám si, kdy spatřila jsem svoji první hvězdu. Vím přesto s určitostí, v tom momentu vše podstatné se rozhodlo. Vnímání reality. Pocit rozptýlení do prostoru. Splynutí s Universem. Touha porozumět, najít počátek. Hledat. Uvnitř sebe. Především však, toužila jsem v dálavách mlhovin a hvězd najít blízkou duši, přítele.
Miluji Malého prince... a líbí se mi Tvé básně :-))
01.01.2025 14:38:12 | Helen Mum
Děkuju za krásné poetické zastavení, které by klidně mohlo být básničkou samo o sobě. :-) Někdy si zkouším stoupat na špičky, abych jim byl trochu blíže. A odmala se mi líbilo slovo hvězdičky a když jsem se naučil konečně správně vyslovovat, opakoval jsem ho pořád dokola. :-) Doteď mám slabost i pro kukátka v kaleidoskopu. :-)
01.01.2025 16:23:21 | Ywach
Mám v šuplíku také jeden kaleidoskop... děkuji za vlídnou a milou odpověď, moc mě potěšila :-))
01.01.2025 19:59:22 | Helen Mum
Jsi malá rybka s velkým srdcem a obrovskou fantazií ;-)
Je to tak krásné... a souhlasím s kolegyňkou níže :-)
Dovolím si založit do poetické truhly pokladů;-)
01.01.2025 11:32:58 | Rafinka
díky, Rafinko, ve znamení beránčím, to Ty přece také. :-) Ještě aby ne, když se kámošíš s Marsem.
01.01.2025 12:00:26 | Ywach
......Děkuji za Tebou podaný příběh,který je věčný.....víš,ve Tvých textech vnímám lidskou vřelost,je tam něco niterně něžného,prostupuje to téměř každou Tvojí básní,jakási esence
lidství......děkuji za ten vjem.......máš dar hojivosti ve slovech,možná i tím,že ač ve volném verši,tak Tvá slova volně plynou,tak přirozeně...a čiší z Tvých slov úcta k Životu...
Je tu jeden básník,jehož verše také vnímám jako z hojivé apatyky...../úsměv/.
I Tvé to cosi mají v sobě......vše dobré v novém roce přeji.....Ji.
01.01.2025 10:38:09 | jitoush
Ten příběh je jeden z mých skoro nejmilejších. :-) Vzpomněl jsem si něj včera večer. Maminka usínala s kyslíkovou maskou, taťka zase se zánětem oka a najednou jsem slyšel, jak si vedle
v ložnici ZPÍVALI. Střídavě každý sloku ukolébavky. Říkal jsem si, že mám opravdu úžasný rodiče a že jsem rád, že jsou takoví, jací jsou. Byla to nádherná chvíle a myslím si, že ty nejlepší příběhy píše Život sám. :-) Já jsem jen taková malá rybka. :-) Děkuju za krásný komentář a také přeji. :-)
01.01.2025 10:59:00 | Ywach
...Usmívám se......a děkuji za Tvá slova......to jsou dary,které nejsou samozřejmé a Ty je vidíš srdcem......Ji.
01.01.2025 11:46:30 | jitoush