Co zbývá, než snít ..
A je snění cit či jen touha mít?
Proč zima krutost skrývá za něhu vloček?
Kam odchází víra?
V prostor se rozptýlí?
Jak odložené maso počne hnít...
nestačí ho jen okrojit...
.. když zevnitř ho cosi zžírá...
Toliko schází v mrazech motýli...
Hezké básnění, při kterém se mého srdce dotkla jemnost i něha. Představil jsem si hejno baboček a začal jsem plakat nad tou krásou...
18.01.2025 20:18:38 | malé srdce
Někdy pomůže se na chvíli zakuklit.
A skvěle navozený úvod s otazníky je příslibem i odpovědí, že náš motýlek v pravý čas doletí kam má*
12.01.2025 23:30:09 | Vivien
jejda, to kuklení zní náramně... Možná je to ono ... Že se málo kuklím :) Měj se skvostně, milá Viv ***
18.01.2025 18:36:16 | narra peregrini
Musí být mráz... abychom pak byli vděční za teplo... motýli přiletí... v pravý čas... jen věřit :)...
12.01.2025 21:28:18 | ukrytá v máku
je to tak :)) děkuji za nadějeplná slova... a za Tvou přítomnost tu :)*
18.01.2025 18:35:14 | narra peregrini
Zastavila jsem se u Tvých veršů poněkud déle, pro zamyšlení a možná i trochu se zasnít... děkuji, Narruško :-)
12.01.2025 18:29:17 | Helen Mum
Velmi si, milá Helen, Tvého zastavení vážím :) měj se nádherně:)*
18.01.2025 18:34:05 | narra peregrini