Smála se výškám
jako by byly
jen schůdky do nebe
horolezecké boty
cupitaly po kameni
jak malé myšky
vítr jí cuchal vlasy
když spolu snídali
na skalním výběžku
čaj s borůvkami
jistil její let
a srdce mu bušilo
víc než jí
mraky pod nimi
hrály na honěnou
zatímco ona hledala
cestu vzhůru
říkala že strach
je jen motýl
co usedá na rameno
večer u ohně
počítali hvězdy
a on jí šeptal
že láska je jak dobré jištění
ve spacáku voněla
po větru a slunci
jako hora sama
...Takové "jištění" je k nezaplacení......hezký příběh v poetickém kabátku....Ji./úsměv/
13.01.2025 20:44:31 | jitoush
uvěřitelné
13.01.2025 14:59:38 | ředitel
..a kolik jich napočítali??
myslím, že jejich odraz oba měli v očích
a stejně jiskry, které láska vyplavuje z nitra
a to je jištění, co význam dává dnes a také zítra
co stabilitou, když se duše točí
a srdce vepíše se touhou do skály :)*
13.01.2025 08:31:12 | šuměnka