Oceán v dlaních
Oceán v dlaních
Déšť padal tiše,
jako by mazlil zem.
Banánovníky se kývaly,
jejich listy šeptaly tajemství.
Chlapec stál bos
a v ruce držel lasturu,
z níž poslouchal oceán.
Děvčátko se smálo
a cákalo vodu
na špičky jeho prstů.
"Déšť je jen pláč oblohy,"
řekla.
"A ty jí rozesmíváš,"
odpověděl.
A zvedl kapku,
kterou chytil do dlaní,
jako by to bylo slunce.
Kaluže voněly hlínou.
Její vlasy ztěžkly,
ale smály se spolu s ní.
On ji pozoroval,
jako by hledal v jejích očích
novou barvu oblohy.
Banánovníky skláněly listy,
aby je schovaly.
Déšť byl větší
a svět menší,
jen jejich smích
se zvětšoval.
Později,
když dešťová píseň utichla,
vytáhl z kapsy
sušenou mořskou hvězdici.
"Pro tebe."
Byla křehká
a měla barvu zapadajícího slunce.
Děvčátko ji drželo,
jako by v ní cítila
celý oceán.
Pod banánovníky
zůstalo ticho,
ale i z ticha
rozkvétaly nové příběhy
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
.....I Tvůj příběh rozkvetl......přivoněla jsem a prostě se usmívám.......Ji.
21.01.2025 21:31:46 | jitoush
I já děkuji za milé poklidné ranní počtení, za vlahou atmosféru tvých veršů a lehounký příběh. Víc slov ni veršů ode mne netřeba... stačí jen krásný prožitek ;-)
21.01.2025 09:56:38 | Rafinka
Děkuji Ti, milá Rafinko, za Tvé připlutí a přivanutí. :-) Je to jen malá básnička, velký je ten dar deště, úsměvu a dětské nezištnosti. :-)
21.01.2025 10:01:35 | Ywach
nedostala som ten dar, básniť na počkanie, ako šumienka, tak len ďakujem za zážitok, Ywach
21.01.2025 08:23:05 | gabenka
Myslím si, každý jsme jedinečný originál a každý jsme nějakým způsobem výjimečný. Já děkuji za Tvou milou návštěvu, moc si toho vážím.
P.S. Jednu dobu jsem toužil hrozně malovat, ale jaksi na to nemám buňky. :)
21.01.2025 08:25:08 | Ywach
Dívka tam na břehu stála jen tiše
lasturu pevně si svírala
Šumění vln a pod vodou skrýše
i písně, co zpívá ve skalách...
Přivřela oči, jak vánek jí hladí
ve slaném vzduchu čas se s ní smál
Lastura šeptala tajemství hladin
o hloubkách, kde srdce volné až v dál
Svět byl jak sen, co voda nese
v kapičkách obrazy, ve vlasech síla
Ta dívka s lasturou hledí a nepohne se
a pak jen zatroubí – aby tě pozdravila :)
21.01.2025 07:58:27 | šuměnka
Na břehu zůstalo všechno,
co odnáší moře.
Ticho v dlaních,
slaná ozvěna světa,
který se neptá a jen plyne.
Lastura drží dech,
jako by v sobě nesla
všechny hloubky,
všechny vlny,
všechny příběhy,
které se odmítly ztratit.
Dívka stála.
A bylo v ní moře.
Bylo v ní volání,
které neslyším,
ale cítím.
A když zatroubila,
nebylo to loučení.
Jen pozdrav.
Jen dech větru
a solí provoněná chvíle,
která mne najde,
i když nebudu hledat. :-)
Děkuju za zaznění krásných veršů, utkaných z jemných vláken soli, šepotu vln a nebeských odrazů na hladině. :-)
21.01.2025 08:10:10 | Ywach
není zač -díky, žes mne na chvíli přenesl do té atmosféry!
asi si tam ještě chvíli budu hrát s kamínky :)*
21.01.2025 08:13:33 | šuměnka