Sbírka panenek
Sbírka panenek
Asi jsem trochu dítě.
Tu malou Haničku
si beru za ruku.
Mám pocit,
že je lidská.
Říká mi,
že jsem velká ženská.
Pro introvertní dítě
je tento svět exkluzivita.
Mami, teď nemám čas.
Promiň.
Prostě si hraju.
Máma se usmívá.
Jsi taková.
Pořád nedostupná.
La a la.
Neproniknutelná.
Tu malou Haničku
si beru za ruku.
Mám pocit,
že je lidská.
Říká mi,
že jsem velká ženská.
Pro introvertní dítě
je tento svět exkluzivita.
Mami, teď nemám čas.
Promiň.
Prostě si hraju.
Máma se usmívá.
Jsi taková.
Pořád nedostupná.
La a la.
Neproniknutelná.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Ze starých panenek mám strach. Z těch nových někdy taky. Jednou jsem spálila i medvěda.
21.01.2025 13:59:24 | Philogyny1
Každý je jiný, já sem samotářská duše a tady spíše odkaz na mé dětství, mluvím s mámou, která už nežije.Je to vlastně nás dialog, který se odehrál před čtyřiceti lety a to je vše.
21.01.2025 14:04:14 | mkinka
Báseň lidského prožívání, vzácných okamžiků, ale i uvědomění. Kontrast dospěláka a dítěte, který se v jednom okamžiku potkává.
21.01.2025 09:54:44 | malé srdce