Být tak básníkem
Být tak básníkem
Být tak básníkem,
provlékl bych slovo klíčovou dírkou
do astrálu,
možná bych zazdil své Ego do slzy,
která vypadla ze starého okapu
šokována absurditou vlastní něhy,
možná bych
a to bez rozpaků
navlékl pás cudnosti světu.
Být tak básníkem
a vyléčit absurditu,
spojit se s Villónem,
Verlainem
či Baudelairem,
vyplivnout křeč nostalgie,
rozříznout tepnu
a vyplavit svědomí.
Být tak básníkem…
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Skvělé... zatra, myslím, že by tě vzali do party, všichni ti jmenovaní:-)*
21.01.2025 23:46:22 | cappuccinogirl
Taky se někdy cítím, jako bych byl prokletým básníkem:-) Děkuji za návštěvu.
21.01.2025 23:54:45 | malé srdce
Prvotřídní, zarezonovala se mnou, i když to bylo v tom okamžiku a od té doby se toho jistě mnoho vnitřně proměnilo. Děkuju za to, že jsem mohl číst. : )
21.01.2025 15:11:54 | Martin Kredba
hodne stará báseň...stáva sa mi, že sa po rokoch vrátim k takejto hodne starej a hovorím si - toto som napísala ja? a toto je dobreeee...ale nie u všetkých si tlieskam :)niektoré zmažem
tá tvoja je doooosť dobrá!
21.01.2025 11:11:54 | gabenka
Děkuji za zastavení a přečtení. Rovněž Vám děkuji za Vaše slova. Jinak máte úplnou pravdu v tom, že když si člověk přečte něco, co napsal před mnoha lety, vidí mnoho věcí. Vzpomíná na okamžiky, kým byl, jak uvažoval, myslel a tak... a dává to do souvislu s tím, kým je nyní, jakým osobnostním či jiným vývojem prošel. Je to opravdu hodně zajímavé.
21.01.2025 15:12:05 | malé srdce
a všichni prokletí...
21.01.2025 11:08:58 | jort1
Prokletí básníci přinášeli do světa literatury něco nového a neotřepaného. Nebáli se tabuizovaných tém. Samozřejmě měli mnohé lidské slabosti, jako ostatně každý z nás. Toužili po vnitřní svobodě a nechtěli být vázáni lidskou společností. Ale díky tomu, kým byli, nám mohli přinést díla, která jsou ceněná i dlouho po jejich smrti.
21.01.2025 15:19:58 | malé srdce
Víš jejích život též nebyl jednoduchý, buď sám sebe a to je super
21.01.2025 10:16:42 | mkinka
Toto je hodně stará báseň. Měl jsem tehdy asi 18. let. V jedné soutěži ji hodnotil i Daniel Hevier, což pro mne, jako mladého kluka, byla obrovská pocta. Děkuji mkinko za Vaše slova.
21.01.2025 10:30:26 | malé srdce
Já se na báseň dívám jako na pohled do nitra, jako výpověď o něčem,co chceme říci i na koncentraci vnitřních vjemů v síti nadvědomí.
Na 18 to je fakt dobrý.
Mě už se toho většina ztratila díky stěhování a tak je dobře, že kus psaní sebou máš stále.
21.01.2025 10:36:00 | mkinka
Přiznám se, že znám ten pocit, když jsem i já ztratil mnoho starších textů, co jsem kdysi napsal. Například bych si rád přečetl ještě jednou básničku, kterou jsem napsal, když jsem byl ještě na ZŠ. Byla to vůbec moje úplně první básnička, která byla o mém dědečkovi, co umřel. Už z ní v mých vzpomínkách zůstalo jen: ,,kol kolem ticho, děda není." :-)
21.01.2025 15:25:55 | malé srdce