Na hladině snů
stojí plameňáci
jako něžné vykřičníky
na konci vět,
které šeptáš,
když slova ztrácejí význam.
V jejich peří
se třpytí zrcadla nebe,
a já se v nich hledám,
než mi do dlaní skápne
první růžový stín.
Tvůj smích je mělká laguna,
kde se brodíme bosí,
a každá stopa
je jiná verze přítomnosti.
Ale v každé z nich
se naše nohy dotýkají.
Mezi zobáky čarují
němá slova,
jako kdyby znali tajemství,
které nám uniká.
V jejich očích
jsou horizonty,
kde jsme se nikdy neztratili.
Až si zapamatuju
všechny odstíny růžové,
budeš mě učit létat.
Ne k oblakům,
ale těsně nad hladinu,
kde barvy mění tvar,
a svět se na chvíli stává
jen odrazem nás dvou
Juuuu, připomněls mi plameňáky v Provence, ten pohádkový zážitek mezi nimi v přírodě mi nikdy z paměti nezmizí. A tys k tomu ještě přidal i báječný zážitek niterní :-)
Tvé vnímání je úžasný!
Mám velkou radoost, je to fakt nádhernyyy! :-)
08.02.2025 07:45:29 | Rafinka
Tak to mám taky velkou radost, milá Rafí cestovatelko, muselo to být opravdu překrásné.. Přeju hezké ráno a posílám šťastný vítr do tvých loděk. :-) ~
08.02.2025 07:47:46 | Ywach
děláš si srandu - ?
včera jsem dopsala báseň - jejímž základním tématem je Duch plameňáka (jako duchovní symbol jeho síly a moudrosti či darů...)
**
málem jsem padla naznak :DD - v tom nejlepším smyslu - stahujeme si stejné Zdrojové výzvy, nejspíš je potřeba je tu zmínit :)
**
a k básni - d.o.k.o.n.a.l.á - ostatně jako vždy
čarujte tajemství - vy dva čarokrásní plameňáci
ať v kouzlu vzezření - se nalézá i vrací
cokoli - z lásky - bez otázky
:)**
krásnou sobotu
08.02.2025 07:02:22 | šuměnka
Taky děkuju za krásný komentář, milá šuměnko. Jejich balanc a křehkost je nádherná.. mám je tak nějak spojené s rovnováhou.. děkuju i za verše a kus Tvého umu a taky přeju hezkou sobotu. :-)
08.02.2025 07:15:34 | Ywach