napospas
napospas
lež ještě chvíli
svět nikam neutíká
a kdyby jo
tak se to neposere
zelenou mílí
za okny sračky stříkaj'
to Joker
s námi hraje Vyšší bere
konečky prstů
hladím horkou kůži
jako když kotě
olízne ti nos
nesměle
tak jak to umí muži
být spolu o samotě
nejraději bos
abych i zemi cítil
jak se lidem směje
nesmělé snaze
trochu vrátit čas
dřív bych tě chytil
a třeba na podlaze...
odevzdal bych se
lásce napospas
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Moc pěkná báseň.
Kdysi jsem se ocitl v situaci, která samotná by mohla být námětem pro báseň.
Představ si, jak jsem ležel v trávě, když tu najednou spatřím dva šneky v akci.
Prostě sexující šneci!
Bylo to jako sledovat přírodní dokument, ale mnohem pomalejší a s větším důrazem na detaily.
Božská krása je slabé slovo.
Kdo by to byl řekl, že šneci mohou být tak fascinující?
15.02.2025 14:29:00 | malé srdce