Za nevyřčeným vyvěrá síla
nezrozené procitá v citu
dotekem za oponou chtěného
je to možné?
prsty ti přeběhnu po čele
usměju se...
a fouknu zlato do očí.
Podívej, už svítá.
Sunrise, Konstantin Kirgincev
Rád chodím číst Tvé básně.
Dnes jsem si uvědomil, že pokaždé když je pročítám,
tak cítím štěstí.
16.02.2025 04:15:15 | malé srdce
... zlatý prach v očích, vyvolá křišťálové slzy... úlevy... vděku... štěstí... děkuji za krásu...
15.02.2025 23:35:13 | mr.avenec