summa
summa
Často koukám nahoru
jakobych tě mohla najít v hodinách
když dítě opíše ve vzduchu prstem kruh
tam ve slunečních paprscích Je
ty a já, my, louky a moře a hory a tmavá údolí
chvění a bázeň, ostych... Láska.
„Máš nůž?“ zeptala se mě s tím nevinným zamrkáním
které umí jen ztělesněná přítomnost
myslela jsem, že nerozumím, že nevím, že nemám
a Abraham ořezal můj život na kost.
Hausthor & Guilmoth
Komentáře (16)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
silné! :-))***
21.02.2025 02:59:34 | Iva Husárková
... nevinné zamrkání
které umí jen ztělesněná přítomnost...
aha a já myslel, že je to nějaký tik.
Zrovna dnes ráno jsem to zahlédl. :-))
Pěkné verše,Son.
20.02.2025 20:59:31 | Jiří I.Zahradník
...Jakoby se v ní krve nedořezal.......když píchne to u srdce nebo bodne v útrobách.........Ji.
20.02.2025 19:49:18 | jitoush
... opravdu nikdo...? ... já bych možná věděl... i když, povinen asi ne, ale schopen ano... a děkuji, ale musím to vydýchat; já se tak hluboko většinou nedokážu ponořit...
20.02.2025 15:12:38 | mr.avenec