tam někde v lese
kde, to nikdo neví
jezero skryté
mezi štíty skal
na břehu dům
dřevo a kámen
a každý kus
jakoby's znal
voní tam máta
tymián a růže
bylinek koberce
se táhnou po kraji
voní tam láska
tam žena muže může
políbit všude
kde ženy líbají
na stole víno
a jak jde večer krajem
zahoří svíce
a lásky přibývá
i muž smí ženu
líbat stále více
ach... škoda
že tak to nebývá
piji mátový čaj a vcházím do toho domu... a - u sta hromů! - jsi tam! * radoST! :-))***
23.02.2025 02:17:25 | Iva Husárková
z každého takového domu radost se dívá z oken
a láska laská krov ten:-)*
23.02.2025 02:13:40 | cappuccinogirl
......Nejprve Anfádis,teď Ty.....nějak jsem v rozpoložení,že se "strefujete"do mých pocitů.....tato Tvá mi udělala dobře.....krásná představa,když se dva najdou v souznění.....a umí to po cestách svých vybalancovat.....Ji./úsměv/
22.02.2025 19:34:21 | jitoush
Je až neuvěřitelný, kdybych to neviděl, tak bych nevěřil, že to máš jako noc a den.
To už musí být kilometry cest lukami, lesy, skalisky, okolo řek.. oceány...
I peklem...
22.02.2025 19:17:45 | Niška
..ale bývá..
tomuhle chci naprosto uvěřit bez jediné možné pochyby!
e.x.c.e.l.e.n.t.n.í věc - asi i můj sen (v paralelním světě)
22.02.2025 17:48:56 | šuměnka