Sebeláska
Sebeláska
jen tak
proti směru zeměkoule
a bylo jí do smíchu
jako by měla křídla
pocítila svobodu
vítr jí čechral vlasy
objímal a obtékal její tělo
až měla závrať
tolik lásky nezažila
za celý svůj život
bylo jí nebesky
nebylo bolesti
jen nadšení a smích
že je hřích
mít sebe rád?
tomu se musí pousmát
Komentáře (17)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Dneska to tady básních nezvykle eroticky jiskří... ta tvá má ale trošku smutný nádech:-)
24.02.2025 20:35:20 | Ž.l.u.ť.á.k.
psáno v době, kdy mi bylo nesmírně nelidsky...dnes jem trošku jinde, přesto smutek občas zavane mým směrem:-)
09.03.2025 09:00:04 | Anděl
TVÉ "tóčo" mě nadchlo-jeho hybatelem je Radost jen tak bez hnidaření hledání příčin..***ST*
24.02.2025 17:56:05 | Frr
Milý Frr.......tóčo!!! Kristepane! jak já dlouho toto slovo neslyšela! Je tak...frigidně sexy:-))))) Díky!
09.03.2025 09:01:05 | Anděl
...ty umíš milovat...;-) určitě je ostatní radost tě znát...
24.02.2025 16:52:35 | Marten
Ach...děkuji. Milování slovní, to si myslím mi docela jde...a to tělesné? Je to jako sedět na dně bažiny a nemít dostatek vzduchu. Hnus...to bylo moje poslední.
09.03.2025 09:02:39 | Anděl
...já to myslel obecně, jako že se mít rád, to málokdo umí...já taky moc ne...;-) to zní děsivě ten závěr...ale jo, když na tebe sedá, depka dýchat ti nedá, to znám...
09.03.2025 11:57:36 | Marten