Křídla
Křídla
Šum křídel,
mávání lásky,
tvůj dotek—
sen, který nikdy neměl skončit.
Ale vyschnul jako pramen.
A já teď sahám na popraskanou zem,
jakoby mi v srdci zůstal jen popel.
Ruce prázdné,
duše na tisíc kousků,
v hlavě zima.
Tak se ptám—
přijde zase jaro,
nebo věčný ledopád?
mávání lásky,
tvůj dotek—
sen, který nikdy neměl skončit.
Ale vyschnul jako pramen.
A já teď sahám na popraskanou zem,
jakoby mi v srdci zůstal jen popel.
Ruce prázdné,
duše na tisíc kousků,
v hlavě zima.
Tak se ptám—
přijde zase jaro,
nebo věčný ledopád?
Autor Červenovlaska, 04.03.2025
Přečteno 56x
Tipy 28
Poslední tipující: Iva Husárková, Helen Mum, Anfádis, IronDodo, dělnický básník a prozaik, Marťas9, Ž.l.u.ť.á.k., Psavec, RadekČ, cappuccinogirl, ...
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Vždycky přijde jaro, Červenovlásko... zrovna tak v životě, záleží totiž i na Tobě :-)))
06.03.2025 20:02:02 | Helen Mum
..přijde - a já věřím, že do tvých vlasů brzy
se vmotá nový šum - dotek lásky milostný i drzý :))*
04.03.2025 10:05:12 | šuměnka