Navečer, kdy voda ztichne
Navečer, kdy voda ztichne
V koruně stromu
ptáci střihají
plátýnka tmy.
Listí se třese v pupenech
to že mráz tak vrže
vrátky rozednění.
Navečer, kdy voda ztichne
v zrcadlech ledu.
A čas si drbe
svůj medvědí kožich
o kmeny lip .
Na břehu potoka
mezi nebem a zemí,
kde od břehu duše
k břehu srdce vede lávka
v liánách snění tak vysoká.
A chodí po ní hvězda
a zpívá si ptačí písničku
" Bude líp, bude líp ...,,
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
super báseň, líbí se mi moc*
06.03.2025 17:56:13 | cappuccinogirl
Vřelé díky,
čtu básně veřejně a některé zazní
na mém čtení v Klučově a pak ještě
v Poděbradech a některé se snad
objeví v mé nové knize...
Petr V.
06.03.2025 19:25:11 | Howkins
to se mi náramně líbí
hlavně ten kožich medvědí
už on stromu slíbí
že bude líp - když ho nic nesvědí :)**
06.03.2025 08:35:01 | šuměnka