Únava
Únava
Odcházím
a les je plný
mých oběšených slibů
zakopaných pohřbených úmyslů
nade mnou Bachovo Air
hudba tak útěšná,
že nebolí už zrady, kdy jsem zrazoval sám sebe
sám sobě Ábelem, Ábelem i Kainem.
Koncentrovaná závist
kanoucí jak hnis z mých
nehojených ran
kane na kameny
obviněné
že ony to mají už za sebou
že už nemusí, když nechtějí
lhostejné k pošlapaným hlavám
Jitřenku někdo přibil
na zátylek mé hlavy
a já
zoufalý, že už ji neuvidím
si ji neustále
bolím…
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
....Uvidíš ji v odrazu......uvolnění a hojivé........mrknu pak na další Tvé....zaujalo.........a Air?Připomnělo mi to ,že jsem pod dojmem této Bachovy úžasné skladby,opravdu útěšné, napsala kdysi jednu malou básničku......Ji./úsměv/
https://www.liter.cz/basne-zivot-802272-cist
20.03.2025 21:49:23 | jitoush
Každý básník, má nějakou svoji niternou hloubku. Ne však každy chce (nebo dokáže) se ponořit až na své samé dno, kde vyrostly ty nejhodnotnější perly. Zde v básni je zřejmé, jaký máte hluboký nádech.*
Je dobře, že jste se zde objevil. Další mocný poetický sval tohoto servru! Za mě si gratuluji*
18.03.2025 19:10:10 | šerý
Mockrát děkuju, myslím, že si to nezasloužím, ale moc mě to těší. Jsem rád, že jsem Vás našel. Snad budu co platný.
19.03.2025 16:28:33 | Vaska49