Tma
teplá čerň jež obléká se
jako kabát
jako kabát s děrami hvězd
jako kabát kde krovky cvrčků
knoflík zapínají
aby bylo teplo a nebáli se
koně
kteří se blízko pasou na ohanbí měsíce
tma
volnost bez oddychu
kdy trávou se leží záda
a vítr přináší
dech přímo ze Sahary
voňavý lípou
tak teskný
že uši naříkají
tma
kde schováváš svou euforii
až do hloubky kapsy
aby nemusela
naříkat
....Ta vůně lip....už jen ta,včelami bzučící,inspiruje........máš to své a krásné.....Ji.
20.03.2025 21:51:28 | jitoush
Krásná poezie, Vasko, tuze se mi líbí... mám velkou radost, že jsem mohla číst! Děkuji.
20.03.2025 20:11:41 | Helen Mum
K téhle nic nenapíšu, jen si ji procítím... je spíš do smuténky, ale krásná*
19.03.2025 00:22:18 | cappuccinogirl