DŘÍVE NAROZENÝM
DŘÍVE NAROZENÝM
mládí je danost
nikoliv zásluha
však krása radost
co přetrvá
váš úsměv řekl jí
je nádherný
noste ho a nebojte se
být šťastná
...
hned potom
šli spolu
úsporně tančit
u kafíčka a jazzu
zpívat ticho
barvou nelomené vášně
...
https://m.youtube.com/watch?v=tMkvDp-jaeshttps://m.youtube.com/watch?v=tMkvDp-jaes
Komentáře (36)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Pokoj, neha, rozvaha...vzácnosť vekov...veľmi pekné verše...takmer sa už radím k skôr narodeným, preto rozumiem...
13.04.2025 21:20:38 | BlueZ
Někdy těm mladým nezávidím. A to se nechci chraň bože rouhat. Věk ovšem může být požehnáním, když dojdeme k tomu žít podle svého a v souladu se sebou. Děkuji ti moc za stopu.
13.04.2025 21:45:31 | Vivien
Vivien, úplne rovnako to cítim, nechcela by som mať menej rokov, dokonca pociťujem, že čím ich je viac, tým nachádzam viac pokoja a súladu...veď sama vieš. Pekný zvyšok nedele ti...
13.04.2025 22:14:25 | BlueZ
…
31.03.2025 03:24:34 | zdenka
Zdeni, jsem ráda, žes nahlédla, protože jsem tě tu dlouho nezaznamenala, potěšilas.
31.03.2025 10:27:11 | Vivien
Úsměv je nádherný šperk co sluší
v každém věku každé tváři i duši...
Krásný den, Vivi *(*)
30.03.2025 14:58:03 | Emily Říhová
Souhlasím Emily, a navíc dělá divy, umí do kolikrát šedivé každodennosti vnést cosi originálního, a den je hned příjemnější. I zarputilec se pak třeba chytne za nos. Děkuju za zastavení.
30.03.2025 20:22:25 | Vivien
Máš pravdu, Vivi, každý úsměv se nám vrátí a ráda si to ověřuju, když po cestě do práce téměř každého s úsměvem pozdravím, baví mě sledovat často velmi překvapené reakce :)... a hned je důvod se usmívat... posílám úsměv:)
31.03.2025 21:55:50 | Emily Říhová
Za mě, napsala jsi přívětivý, vlídný text, báseň, u které je dobré se zastavit a nahlédnout k sobě, do nitra, zda opravdu se někdy nebojíme být šťastní........ zpívat ticho, to je krásný výraz :-)), představuji si, že během takového zpěvu se rozzáří oči a člověk se usmívá z nejniternější svojí podstaty... děkuji, Vivien :-)
26.03.2025 20:40:55 | Helen Mum
Díky moc Hel, ve své podstatě jsem "slečna Šťastná", a ani uprostřed noci o tom nezapochybuju. Mě napadá, zda to není zároveň slečna "naivní" .. není, to zas jako rozlišuju :-) Je to jakýsi můj model primárního nastavení, díky kterému mě život zkrátka baví, a to se vším všudy, a že se mi ani těžké zkoušky fakt nevyhýbají.
Měj se pěkně!
27.03.2025 09:45:36 | Vivien
.....Vyzařuje z Tvé básně klid a jakési vyrovnání.....ono pokyvování s úsměvem,že už jako něco víme......ale po kapsách různá překvapení mohou se nalézt,vnoříme ruku a zavadíme o nové příběhy nebo se ten starý jinak projeví.....však vzpomínky se mohou po letech zabarvit jistou shovívavostí nebo prostým přijetím......je v tom nostalgie,ale i zralost života,kdy už něco i víme a také stále chuť objevovat,zažít,hrát si......vidíš Viv...to ty Tvé verše.../úsměv/...Tvé barvy nelomené vášně ať září.....nikdy ne nalomené....Ji.
25.03.2025 21:07:36 | jitoush
Jituško, děkuju za tak laskavý komentář. Třeba se s věkem zlepší i mé příznaky ohledně "nadání" být doslova mucholapkou na nestandardní situace, ty víš, jak to myslím :-) Ovšem nebýt jich, o mnohé bych přišla. Tak nevím, možná si je nechám bez ohledu na věk. A co možná, s věkem se třeba naopak budou roztahovat, proboha :-)
25.03.2025 21:19:24 | Vivien
a poklona od jedné povětrné větve :DD
25.03.2025 20:45:30 | šuměnka
Tak to moc děkuju a vážím si šuměnko. A povětrné? To nevím, tak snad je to dobře vyšlechtěná odnož, co vydrží*
25.03.2025 21:02:39 | Vivien
Jsi tak inspirativní* Mám v šanonech hlavy uchovanou vzpomínku na několik prožitých letních nedělních rán. Ulice vypucované tichem a nikde živáčka. Já na balkonu domu maloměsta popíjím kávu a v radiu na stanici Praha, pravidelně mezi sedmou a osmou hodinou, ospale a pijánko hraje jazz. Ranní slunko se ospale hrabovalo s duchen mraků a zlatilo prvé stíny. Miloval jsem taková rána! Ta pohoda, ten podivný klid našlapující v nostalgických botkách. Ani muž s rukami v kapsách a předkloněnou hlavou, zřejmě unaven u baru nočním dialogem se skleničkou, nepohnul ránem.
A tak si pročítám a představuji, co mi po tvářích ještě zbylo? Srdce jak bochníček je okoralý. Je vůbec Šerý ještě smavý. No nechám to být. Jen po těch ránech je mi smutno a škoda, že tou brzkou dobou nemám sílu se probudit. Pěknou náladovku si nám připravila. Však víš. Tak lehonkých veršu jak orobinců chmýr - poskakuji, pochytám.
P.s Abych nebyl jen samá chvála. Vyřiď svému Kávomanu, že dobrá káva má mit voustou pěnu a vonět i z monitoru počítače. Tato vypadá jak řídká žbrunda. Ať se polepší!*
25.03.2025 18:58:28 | šerý
Ano, taková rána se neomrzí. Nejvíc je miluju na balkóně s výhledem na moře, pozoruju rybáře vracející se z moře, pozoruju muže, co nesou svým ženám k ranní kávě ještě horké croissanty, prodavače, co vytahují rolety na svých obchůdcích. Ta ospalá loudavost, než den dostane obrátky. A víš co? Nevěřím, že bys nevyloudil úsměv na tváři, ten jen tak neodejde, tak trochu je totiž nakažlivý, o tom přece nebudu zrovna tobě Kájo povídat. Stačí koutkem ženy a dotkne se tě. Stačí jiskřičkou z oka zažehnout a má tě. A ještě PS, takovou kávu už bychom si dát mohli?
Děkuju, že mě čteš, věnuješ reakce na texty s puncem sobě vlastním a že jsi stále originál šerý* Jsi má radost, a té přece úsměv neschází.
25.03.2025 20:53:32 | Vivien
To by mě zajímalo, čím to kafe zalili, že se z něj přes dvě hodiny kouří:-)
Pěkná Vivien:-*
25.03.2025 15:20:00 | Ž.l.u.ť.á.k.
Krásné.., milá Viv :-)*
25.03.2025 14:45:35 | Ondra
Děkuju Ondro, a mám radost, že čtou i ti, co dříve narození nejsou :-)
25.03.2025 15:16:10 | Vivien
:-)
No, někdy mám pocit, že už v té kategorii dááávno jsem - zvláště se zdravím - tam už jsem kolikrát chvílemi i nad hrobem - se mi zdá :-))
Ale pokud je humor, tak je i mládí a v tu chvíli je věk jen číslo, milá Viv ;-)*
25.03.2025 18:43:54 | Ondra
