Vzácné dřevo

Jablko nepadá daleko od stromu.
Kde semena rostou,
to si nevyberou.

Puklinu s vláhou, zemi úrodnou,
písek, skálu pustou
i zem jedem spálenou

Vše začíná malé
a těžkých chvil
vzejdou stromy silné.

Sucho i vítr, mráz,
Když strom přečká
nemoci a velké vody,
pevně bude stát.

Pak bude vrhat stín horkému slunci
navzdory,
vysměje se větru jeho tancem
s kořeny do hlubin Země.

Když se pak budeš zelenat
a budeš růst,
naději ponesou tvé plody
dalším stromům.

Budou jako ty - tvrdé dřevo mít,
ale háj krásný stane na skalách.
Měj tu naději pro náš mocný háj,
kde navzdory starému jedu, život bují.

Korunu svou roztáhni
mladý strome
zapusť pevné kořeny
vysměj se a bojuj se zlými věcmi

neboť nejsi sám,
v těch kořenech jsme spojeni
tvůj růst ještě neskončil

Bratře, sestro,
jak vzácné je naše dřevo.