blues o první vesmírné kočce
blues o první vesmírné kočce
Vystřelili ji v kovové kapsli
na oběžnou dráhu,
protože pes už byl sentiment
a šimpanz měl právníka.
Zatahala za kabely,
očichala samotné vakuum
a zívla tak, jak to umí jen kočka
v sugestivní přítomnosti neexistující gravitace.
Nazvali ji biologickým nákladem,
ale ona si stejně myslela, že je bohyně.
2.
Mňoukla,
když Země zmenšila se na míček
pro líné odpoledne.
Pak už jen tiše seděla,
jako by meditovala nad existencí všech myšek,
které nikdy neuloví.
Sledovala hvězdy,
ne proto, že byly krásné,
ale protože se nehýbaly,
a to ji uklidňovalo.
3.
Nahoře nebylo nic —
jen nekonečný škleb vědy
a touha člověka poznat sebe skrze cizí chlupy.
Měla sen o gauči
a misce s tuňákem.
Místo toho dostala kyslík,
statistiky
a přímý přenos do francouzských novin.
Ale přežila,
protože zapomněli vypnout tlačítko „zvířecí vzdor“.
4.
Kapsle přistála v poušti,
jakoby padala z jiného snu.
Kočka vystoupila,
pomalu, beze spěchu,
jako kněžka, která zná své publikum.
Od té doby ji prý vídají nomádi
poblíž vyschlých studní,
kde mňouká jazykem,
který rozumí jen Měsíc.
5.
Nemá sochu.
Nemá pamětní desku.
Ale má jizvu,
která vypadá jako Mléčná dráha
a noc,
ve které si líže tlapky
a pozoruje satelity,
co kolem ní krouží
jako nevyřčené otázky.
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Musela jsem se vrátit a přečíst v klidu hospůdky. Konečně jsem se z náročných dnů přenesla někam výš... hlavně v zamyšlení nad tvými slovy.
Jak už řekli tví čtenáři níže... klobouček dolů a pac k tomu ;-)
Jde ti to, milý poeto :-)
03.04.2025 13:57:22 | Rafinka
To tedy koukám, jak zdatně napsané. Neotřelé téma, nic v díle neruší, zdánlivě vatou, ale nechybí tam moudro i důvod k zamyšení, viditelně s pečlivostí vypracované. Co si od literáta více přat?
Tohle mě hodně bavilo. Gratulka*
03.04.2025 11:57:32 | šerý
Kočka co dostala se do vesmíru?
Jestlipak o téhle cestě snila?
Ocení - kde byla?
Tohle je první otázka, kterou si kladu...
A druhá - že po dopadu
když vystoupila s takovou grácií z tý pixle ven
nechala civilizaci kdesi vzadu a držela se - u studen
(tedy studní, o n ten rým
někdy tropí se ze slov šprým
a trochu si je ohýbá:-)
A ještě ti sem přidám číslo tři - chybělo by
že tě svým komentářem trochu zlobím
za to se omlouvám
a dodávám
že tvý dílko je - umění
a umění je tak široký slovo,
že já teď pod něj schovám - velkej obdiv (už bez rýmu, zato s úsměvem:-)*
03.04.2025 09:33:53 | cappuccinogirl
Kočka má být na gauči.
A také postel jí sluší.
Mňau
03.04.2025 09:33:35 | mkinka
Hele a co když ta kočka to řekla kocourovi, že ti lidičky se diví, proč nechce do té ducharske bublinky a utekla se milovati na Havaj.
Kočka je přeci kočka a má deset životů
a když se k tomu přidá kocourek,
mají dohromady dvacet životů.
To je pohádka děti.
Bez Kocourka ani ránu.
Mňau a mňau.
03.04.2025 10:16:00 | mkinka
to je tak nádherné - s posvátnou ironií a i moudrostí to, co ví
a té, která má přesně ten punc originality, nepoddajnosti a šarmu
o kterém může spousta lidí jen snít!
tu si s dovolením ukládám - do krabičky skvostů :)**
03.04.2025 09:04:07 | šuměnka
Obyčejnou frází pochvaly bych takové dílo znehodnotil. Hledám slova k ocenění. Anglicky by se řeklo: "Stunning!". Možná proto nemám slova
03.04.2025 06:42:04 | ArpixTalker
To si zaslouží hlavně to statečné kočičí stvoření. :-) Díky.
03.04.2025 06:42:58 | monarcha stěhovavý