blues o první vesmírné kočce
blues o první vesmírné kočce
Vystřelili ji v kovové kapsli
na oběžnou dráhu,
protože pes už byl sentiment
a šimpanz měl právníka.
Zatahala za kabely,
očichala samotné vakuum
a zívla tak, jak to umí jen kočka
v sugestivní přítomnosti neexistující gravitace.
Nazvali ji biologickým nákladem,
ale ona si stejně myslela, že je bohyně.
2.
Mňoukla,
když Země zmenšila se na míček
pro líné odpoledne.
Pak už jen tiše seděla,
jako by meditovala nad existencí všech myšek,
které nikdy neuloví.
Sledovala hvězdy,
ne proto, že byly krásné,
ale protože se nehýbaly,
a to ji uklidňovalo.
3.
Nahoře nebylo nic —
jen nekonečný škleb vědy
a touha člověka poznat sebe skrze cizí chlupy.
Měla sen o gauči
a misce s tuňákem.
Místo toho dostala kyslík,
statistiky
a přímý přenos do francouzských novin.
Ale přežila,
protože zapomněli vypnout tlačítko „zvířecí vzdor“.
4.
Kapsle přistála v poušti,
jakoby padala z jiného snu.
Kočka vystoupila,
pomalu, beze spěchu,
jako kněžka, která zná své publikum.
Od té doby ji prý vídají nomádi
poblíž vyschlých studní,
kde mňouká jazykem,
který rozumí jen Měsíc.
5.
Nemá sochu.
Nemá pamětní desku.
Ale má jizvu,
která vypadá jako Mléčná dráha
a noc,
ve které si líže tlapky
a pozoruje satelity,
co kolem ní krouží
jako nevyřčené otázky.
Komentáře (24)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
A my máme tu kočku na zahradě. Půlka kůže z těla ji chybí a ta druhá je moc pěkná. Záleží odkud k nám jde...
05.04.2025 21:33:23 | umělec2
C 341 (Félicette)
03.04.2025 22:56:30 | Helen Mum
Juu, teď jsem se o ní dočetl, neuvěřitelná shoda náhod, děkuju za návštěvu.
04.04.2025 05:44:32 | monarcha stěhovavý
No páni, byla jsem téměř přesvědčená, že znáš osud Félicette... Tvá báseň na ni pasuje dokonale :-) Samozřejmě, velmi se mi Tvůj text líbí, jsem ráda, že Tě budu moci čítat zde na Literu zřejmě častěji, děkuji :-)
04.04.2025 20:20:49 | Helen Mum
Musela jsem se vrátit a přečíst v klidu hospůdky. Konečně jsem se z náročných dnů přenesla někam výš... hlavně v zamyšlení nad tvými slovy.
Jak už řekli tví čtenáři níže... klobouček dolů a pac k tomu ;-)
Jde ti to, milý poeto :-)
03.04.2025 13:57:22 | Rafinka
Hospůdka je taky takovou galaxií, sama o sobě. :-) Taky se to tam točí. :-) Někdy je tam i beztížný stav. :-) Děkuju a na zdraví i Tobě, poetko.
04.04.2025 05:48:12 | monarcha stěhovavý
To tedy koukám, jak zdatně napsané. Neotřelé téma, nic v díle neruší, zdánlivě vatou, ale nechybí tam moudro i důvod k zamyšení, viditelně s pečlivostí vypracované. Co si od literáta více přat?
Tohle mě hodně bavilo. Gratulka*
03.04.2025 11:57:32 | šerý
Kočka co dostala se do vesmíru?
Jestlipak o téhle cestě snila?
Ocení - kde byla?
Tohle je první otázka, kterou si kladu...
A druhá - že po dopadu
když vystoupila s takovou grácií z tý pixle ven
nechala civilizaci kdesi vzadu a držela se - u studen
(tedy studní, o n ten rým
někdy tropí se ze slov šprým
a trochu si je ohýbá:-)
A ještě ti sem přidám číslo tři - chybělo by
že tě svým komentářem trochu zlobím
za to se omlouvám
a dodávám
že tvý dílko je - umění
a umění je tak široký slovo,
že já teď pod něj schovám - velkej obdiv (už bez rýmu, zato s úsměvem:-)*
03.04.2025 09:33:53 | cappuccinogirl
Třeba tam chtěla vypít Mléčnou dráhu, zní dost lákavě. :-)
Jestli to ocenila?
Možná.
Zavřela oči,
když uviděla Zemi
menší než její miska.
A pak si zívla,
jak to umí jen kočka,
která ví,
že je první —
a že žádná kamera
to nepochopí.
A jestli o tom snila?
Když se vrátila,
a lidé slavili,
jen se protáhla,
a pak tiše odešla
do kouta
olizovat si tlapky
ve stínu plakátu
s kocourem Jonesem.
Možná někdy jednou zpod pohovky
zahlédla na obrazovce
toho oranžového kocoura
bojovat s vetřelcem.
Ten jeho klid!
Jak seděl v přepravce,
i když všude kolem
panovalo vakuum paniky.
Tohle byl hrdina —
Jones.
Každopádně tato neměla scénář
a přesto to zvládla.
Netuším, jak Félicette ve skutečnosti přistála, vymyslel jsem si alternativní přistání, neboť jsem ještě v té době o F. nevěděl. Autorka Helen mi skvěle rozšířila obzory. A děkuji za to. Napadlo mne toto:
Mohla z té pixle (to mě hodně pobavilo) :-) vystoupit, aniž by zapomněla na svou kočičí grácii. Možná jí ty studny připomínaly něco mezi stejně prastarého, jako co viděla mezi hvězdami. Tam nahoře se v ní mohlo něco probudit, něco dávného, mohla zdivočet a začít se držet dál od lidských bytostí.
Pro příklad nemusím chodit daleko i když je to tedy psík.
Hodně teď sleduju dvanáctiletou fenku Betty, která utekla paničce z placeného hlídání. Bohužel až někde na druhém konci republiky. Možná hledá cestu domů, ale je to vážně štreka. Už je to tedy několik měsíců. Kdoví, jak dokázala přežít zimu, jak se živila, ale je pořád naživu. Zachytili ji fotopasti v lese. Říkají jí fantom zlínska. A zdivočela tedy fest. Není možné ji chytit. Už nasadili i drony, letectvo. Snad by ještě poznala hlas paničky.. je divoká a zároveň i velmi plachá. Ale musí být pěkně mazaná. V zimě asi přespávala v nějakých jesličkách v seně pro lesní zvířenu, k jídlu našla asi nějaké jejich pamlsky. Každopádně toto je mistr přežití. Aktuálně je teď asi někde v Luhačovicích. Panička vypsala i odměnu, ale osobně bych si ji nikdy nevzal.
P S. To ohýbání je v pohodě, je to jak kočičí ocásek. :-)
Díky za fajn komentář. :-)
04.04.2025 06:30:37 | monarcha stěhovavý
Kočka má být na gauči.
A také postel jí sluší.
Mňau
03.04.2025 09:33:35 | mkinka
Hele a co když ta kočka to řekla kocourovi, že ti lidičky se diví, proč nechce do té ducharske bublinky a utekla se milovati na Havaj.
Kočka je přeci kočka a má deset životů
a když se k tomu přidá kocourek,
mají dohromady dvacet životů.
To je pohádka děti.
Bez Kocourka ani ránu.
Mňau a mňau.
03.04.2025 10:16:00 | mkinka
Kdyby uměla přistávat v komentářích, určitě by chtěla přistát v tomto. Děkuji. :-)
04.04.2025 05:52:18 | monarcha stěhovavý
to je tak nádherné - s posvátnou ironií a i moudrostí to, co ví
a té, která má přesně ten punc originality, nepoddajnosti a šarmu
o kterém může spousta lidí jen snít!
tu si s dovolením ukládám - do krabičky skvostů :)**
03.04.2025 09:04:07 | šuměnka
:-) máš to pěkný, ale STrašně smutný, tak jsi to určitě chtěl . . .
03.04.2025 08:00:04 | Fany
Činy ve jménu lidské zvědavosti a tomu, čemu říkají pokrok, někdy smutné jsou, to je pravda. Děkuju za návštěvu.
04.04.2025 06:59:05 | monarcha stěhovavý
Čím to, že cítím rozechvění?
Tvá báseň zasáhla mě, velmi.
03.04.2025 07:09:39 | Anfádis
Protože citlivé duše vnímají, jak se asi musela cítit osaměle. Děkuju
04.04.2025 08:27:35 | monarcha stěhovavý
Obyčejnou frází pochvaly bych takové dílo znehodnotil. Hledám slova k ocenění. Anglicky by se řeklo: "Stunning!". Možná proto nemám slova
03.04.2025 06:42:04 | ArpixTalker
To si zaslouží hlavně to statečné kočičí stvoření. :-) Díky.
03.04.2025 06:42:58 | monarcha stěhovavý
