usazen pevně ve své zlobě
jak kámen v rokli vlastních ale
pochován navždy v temném hrobě
duše v bezduchém kriminále
je mi ho líto, soucit cítím
opuštěn všemi, zůstal dole
vždyť tam, kde jiným hvězdy svítí
jemu jen zbyla hloupá role
nenávist sežrala mu kosti
a zbytek propil v černé noci
vytržen z lidské skutečnosti
zůstal mu v ústech hořký pocit
do rukou bere věci cizí
a pak je pustí o krok dále
jednou jak pěna světu zmizí
zbyde jen bolest jeho ale...
..my všichni přece jednou
jak pěny zmizíme světu
proč nemůžem´ si na chviličku sednout
a dát už vale - všem zbytečným střetům?
:)**
07.04.2025 13:35:29 | šuměnka