nocí

nocí se prosekám jak trnitým keřem

ránem nečekán, tmou neuvěřen

lesním pasekám nezáviděn křovím

tichem vylekán sám sobě neodpovím

nocí se prosípám jak plným pytlem prachu

těžce vydýchán, astmatik vlastních vzdechů

prsty prosýpám korálky hodin strachu

rukou dotýkán chladivou něhou mechu

Autor zase já, 10.04.2025

Přečteno 79x

Tipy 30

Poslední tipující: nehledaná, Zoroaster, jort1, IronDodo, enigman, Marťas9, martinaV, RadoRoh, šerý, Marten, ...

Komentáře (8)

Komentujících (5)

Komentáře

Po čase dal jsem si zase osvěžující voničku básní...měl jsi dobrý týden.

15.04.2025 19:35:23 | Zoroaster

díky

15.04.2025 20:47:24 | zase já

Báseň "prodloužených" písmen.
Výborná práce a dokonalém rytmu.*

10.04.2025 16:29:07 | šerý

díky

10.04.2025 16:30:52 | zase já

WOW...Supertipla jsem to okamžitě
a užívám si to - a naplno, jak malý dítě*

10.04.2025 13:54:25 | cappuccinogirl

díky ;)

10.04.2025 14:02:48 | zase já

jsi vznosně nedostižný, když seš sám sebou jen

seš zručně mistrovský, v tvoření zahojen :)**

10.04.2025 09:26:32 | šuměnka

není třeba moralizovat, člověk dělá jen to, co musí
a děkuju

10.04.2025 09:57:00 | zase já

Uživatel