Je brzy ráno
a zahrada má v puse flétnu.
Někde v korunách červenka
ladí píseň jako nedopsaný e-mail –
tón po tónu,
s přestávkou na švitoření.
Kosi zpívají,
ale jejich noty nejsou psané –
spíš vyšité do vzduchu
černou nití, která se leskne jen při otočce hlavy.
Sýkorka modřinka
vypadá, že si přinesla vlastní scénář –
čte ho z větve,
přesýpá slabiky
a občas se opraví.
Strakapoud je bubeník.
Jeho rytmus je přesný
a trochu nervózní,
jako kdyby měl zítra zkoušku z geometrie.
Vrabci se hádají v jabloni.
Zní to jako diskuze o počasí,
ale se skrytým významem,
kterému rozumí jen zahradní trpaslík.
A přesto –
nikdo z nich si nic nezapisuje.
Žádné partitury,
žádné nápovědy.
Jen paměť stromů,
vazy v peří
a vítr, který si všechno pamatuje lépe než my.
Zatímco podél plotu
rozkvétá šeřík,
jeden slavík zpívá jako by psal deník.
Zaznamenává v něm
všechny věci, které jsme opomněli říct –
a zpívá je zpět,
ale jiným jazykem.
Možná to nejsou trylky,
možná jsou to základy vět,
které neumíme dokončit.
Ale ptáci je dokončí za nás,
každé ráno,
neúnavně,
na všech frekvencích světa,
včetně těch, co je slyší jen mech
a děti v polospánku
ani pro tebe není problém ty frekvence naladit, to je znát:-)
máš naposloucháno a posloucháš cele*
díky za úsměv:-)
23.04.2025 22:40:16 | cappuccinogirl
.....Jen tak se usmívám......jaký to zpěvavý deníček.....jen se zaposlouchat...tam venku v zahradách a polích,či lesích..daleko od civilizačního ruchu je to nejlepší......
Ale i ve městě se mnohdy zadaří brzy po ránu...tuhle jsem zaslechla pískot a bylo mi jasné,že se tu prohánějí jiné "kousky".......a představ si,na nebi se proháněly dvě krásné poštolky.....občas se nehybně nechaly unášet v proudění vzduchu a jedna na moment usedla na mé lodžii,a tak jsem se mohla zblízka pokochat.....jen ty vrkající holubi mi do toho orchestru,který mám tak ráda,moc neštymují......krásně jsi to zbásnil Monarcho J. Ji./úsměv/
23.04.2025 20:51:52 | jitoush
Děkuju, je to nádherné vyprávění, vždycky se snažím být těm hláskům co nejblíže. Máma si jednou pojmenovala kosa, který se vracel na jedno a to samé místo a ptal jsem se jí, jak si může být tak jistá, že je to zrovna on. Prostě ho poznám. :-)
Mně jednou holoubek na nádraží nechal vzkaz seshora, který mi přiletěl do otevřené knihy. :-)
24.04.2025 06:18:38 | monarcha stěhovavý
.....Jsi mi tím maminčiným kosákem připomněl jeden příběh,který jsem prožila a násladně
i zkusila zaznamenat..../úsměv/Ji.
https://www.liter.cz/povidky-zivot-787112-cist
24.04.2025 10:16:16 | jitoush
Každé ráno se mi otvírá díky Tobě poeticky dokonalý, laskavý a pohádkový svět.
23.04.2025 08:01:16 | Anfádis
Děkuju, ale nebýt té drobotiny, těch malých čimčaráků, tak by to ani nevzniklo. :) Díky čimčaráci. :-)
24.04.2025 06:10:51 | monarcha stěhovavý
i mně - já se na ta oranžovo-černá křídla přímo magicky natěšuji :)*
mám radost, že to máme podobně!!
23.04.2025 08:28:06 | šuměnka
Tu kouzelnou knihu už jsem v ruce nedržel v ruce hodně dlouho.. budu to muset napravit a děkuju za připomenutí. :-)
24.04.2025 06:20:08 | monarcha stěhovavý
Na obrovských kaštanech u nás všude kolem dokola hnízdí havrani a hulákají celý den. Jako fanynce hororů mi to dělá dobře. Doprovází tak ostatní ptáky z ostatních obřích stromů (starých bříz a smrků i sakur) a to je už opravdová symfonie. :-)
Napsals to moc krásně, tak citlivě a melodicky ;-)
23.04.2025 07:48:47 | Rafinka
Rafinko, to se někdo uměl zabydlet. :-) Vím, že příroda je Tvé druhé jméno. Děkuju!
24.04.2025 06:09:26 | monarcha stěhovavý
připadám si jako na tom Sekorově Ptačím stromě
jen papoušek schází / asi za něco vyvádí v domě :))
**
taky je poslouchám - miluju to zcela
ráno i večer po setmění - a vždy si přeju, kéž bych jim rozuměla
23.04.2025 07:42:41 | šuměnka
teď je ta příroda koncert za koncertem a pak má být člověk střídmý... pěkně nás rozmazluje :)
23.04.2025 06:54:24 | nehledaná
Spoustu těch ptačích hlasů nepoznám, ale jen poslouchám a užívám si to. :-) Krásně řečeno. Takové koncerty pro všechny. :-)
23.04.2025 06:58:40 | monarcha stěhovavý