Slupka tvé tmy v očích zraje i nyní
v polopoušti sto a jedno zrcadlo bdí
budí ti řasy a snů pálivých tu není
v poupěti barev stavíš devatero zdí
Zahloubej se do snítky z kompromisů
střepy jak obrázky svatých živě hledí
stéká krev po adresátech milých dopisů
zní lán květenství, my jak samorost bledí
Koule se zbloudila v nebesích otočných
to já tříštím o slzy ty písečné výdobytky
a všechny vědmy choutek dobyvačných
kanou v blizny a láskou impregnují kytky
Teď v světelný jásot propukají duhovky
step je tvým domovem a skýtá i skrýš
slova hladí a konejší jak jarní májovky
a ty v poupěti duhy jen nerozvážně spíš
poupě v barvách duhy, když plátky od středu se v tónech přelévají
to nádherná je představa - jak víly v rukách malé štětce mají
a každý plátek přetírají a pak svým dechem a i křidélky ho uspávají
aby vykvetl až v pravý čas a ohromil - to tvoření je v květinovém ráji :)**
27.04.2025 14:17:36 | šuměnka
Ve Tvých verších je ukryta velká literární kvalita, která mne vtáhla do světa velkolepých básnických obrazů a myšlenek. Metaforická hloubka Tvých obrazů je fascinující.
Tato Tvá báseň není jen pouhým sledem slov, nýbrž promyšlenou kompozicí, která odráží Tvé bohaté zkušenosti a znalosti literárního řemesla. Je zřejmé, že jsi zkušený básník, neboť originalita Tvého stylu je patrná v každém verši, což činí z Tvé básně něco jedinečného a pozoruhodného.
Tvé dílo je jako nádherná symfonie básnictví, kde každé slovo má své místo a význam, a společně tvoří vyvážený celek, který rezonuje v mé mysli dlouho po dočtení.
Tvůj talent pro vytváření takovýchto literárních skvostů je skutečně obdivuhodný a inspirující.
Úžasná báseň...
26.04.2025 23:23:34 | malé srdce