Blues jednoho nemocničního pokoje
Blues jednoho nemocničního pokoje
jen lidé
s podobně prázdnou arytmií dechu
kývali na pozdrav
a pohledy schovávali
pod polštář ke svým snům
o životě
...Bože, vždyť je tak moc mladá...
Byla sama a měla jen málo
jen jeden obrázek
v sešitě biologie
se kterým v slzách usínala
Komentáře (16)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
já nevím, co víc bych k tomu dodala, úplně mě to dostalo...a ten konec, ten to celé jenom podtrhnul.
28.04.2007 16:46:00 | Barbara Smílová
no - fakt skvělá. a fakt blues
ale PSS, prý - tak ne aby sis to řekla:-)
26.04.2007 21:40:00 | Rádoby zoufalá
letargie těžké ráže... ani nevim... začínám psychopatit...solidně...nevim jak tomu zabránit...co už no:))bude hůř:))
26.04.2007 20:38:00 | Trdlo
Rozárko...prostě jen...moc hezká básnička to je:-)...nevím,co víc říct:-)
25.04.2007 20:10:00 | Katka Z
je to nádherné... dá se vůbec naspat o něčem tolik smutném, že je to nádherné, aniž bychom upadli k dekadenci? ...
23.04.2007 21:30:00 | Ariana (Lori)
jau jau jau....rozárko, ta je moc smutná, jedna z nejsmutnějších.... a co ty? jsi taky smutná?doufám, že ne, ty štěně...
22.04.2007 12:20:00 | Trdlo
krásná ač smutná...rozinko:)
ta poslední sloka je opravdu moc povedená...nu zase jsem si zgustla:P...:)hezkou noc a krásné sny v útulné pokoji, co voní domovem...a pod polštář...pár obrázků...:)
18.04.2007 21:16:00 | Lizzzie
no vida pitvalko popelníků :o) povedla se, je jednoduchá, obrazná a přesně se týkající tématu, nikde jsi zbytečně neodbočila
18.04.2007 14:13:00 | Pavel Kotrba