Dlaň křehkosti
Dlaň křehkosti
Anotace: Tento školní rok je pro mě živá kniha skutečných dětských příběhů... V sobotu jsem poznala kluka, který nejen svým tělem volá o pomoc. Věnováno Ondrovi...
ani stát...
Sedím a šťourám únavu
zalezlou pod nehty...
.....
Ale pro Tebe vstanu
Tvé zkroucené klubíčko
sedmnáctiletého kluka,
pohledy očí, kterými uhýbáš
celému světu
a už snad i sám sobě,
Ti naklání hlavu
ze strany na stranu
pod tíhou vnitřní bolesti
Tvé ztracené sny mi brečí za víčka
Přiznávám,
pohled na takhle nahou
kostru duše
mě přišpendlil k mé zemi
ještě víc
A pak se zastavil čas
Jen pro nás dva
Vzala jsem Tě za křehkou ruku
a učila Tě znovu chodit
Špičky trochu od sebe,
narovnat ramena devadesátiletého stařečka,
nést rovně hlavu...
Procházeli jsme se prý
přes dvě hodiny
ve vašem obýváku
Učila jsem Tě
dívat se z očí do očí,
síle, kterou najdeš ve svých ramenech
a za svým čelem,
Tvé studené, plaché dlani
dávala lásku a odvahu
Zůstalo něco v Tvých uších,
které podléhají dravějšímu okolí?
Zanechala jsem stopy ve Tvém srdci
pro Tvé každodenní kroky do školy
se zdviženou hlavou?
Za týden, za týden se dozvím,
zda jsme spolu překročili
zapomenutý most
Myslím na Tebe
a prosím anděly o pomoc
skrze tělo
pro duši
Tvé ztracené zdraví mi brečí za víčka
Nezapomeň
ramena – hlava – oči
Trojúhelník siločar,
který se snažíš skrýt
do dlouhých vlasů
a obláčků z cigaret
Tvé ztracené touhy mi brečí za víčka
Jsi křehký
a přitom jen potřebuješ
dívat se rovně do slunce
Podívej,
andělé drží jeho paprsky
až k uzlíkům Tvého nitra
Cítíš?
Komentáře (20)
Komentujících (20)
Doporučit
Tisk
Tak tedy, lidičky, myslím, že mě dost dojímáte... díky všem... i Tobě, neznámá Ilonko :-)
02.05.2007 16:42:00 | Levandule
je to dojemné a bez zbytečných frází...
myslím,že všichni,kdo tvé básně čtou, si připadají nebezpečně nazí...vše je hned jiné...díky,jsou krásné...jen bych si přála znát příběh toho chlapce víc...
02.05.2007 14:09:00 | ztracená
Věrko ta básnička je moc pěkná, ale hlavně pravdivá!
Ondra to opravdu potřbuje!!!
29.04.2007 12:38:00 | Katkaa
Hele pomož mu, třeba se podaří ho vytáhnout z díry na dení světlo a neskončí v díře jako ... hlodavec :)
25.04.2007 23:46:00 | hlodavec
... chce to spoustu času ... aby se všechno tohle naučil ... snad aspoň ten první malý krůček ...
25.04.2007 08:24:00 | JardaCH
kdysi jsem jsem někoho jako ty potřeboval - nepřišel, pak se mi z nebe sneslo štěstí v podobě deště - a já ho přijal.
24.04.2007 17:38:00 | černočerný
Nemusím nic psát, že ne? Jen poprosím anděly i já.....a budu tiše doufat s vámi.
24.04.2007 15:49:00 | Navire
Byl jsem tam, díval se, občas prohodil slovo, nabízel pomoc, radu ... a doufám s Tebou ...
24.04.2007 15:32:00 | G.P.
Je to smutný lidský příběh každý by chtěl někoho takového jako jsi ty ten kluk má neuvěřitelné štěstí vlastně jestli se dá o tom takhle mluvit
24.04.2007 13:23:00 | whiolet
Nejprve jsem nechtěla hodnotit, ale nedalo mi to. Levandulko, je to smuténkové, ale plné jisté lásky, víry, naděje a síly ...
24.04.2007 13:05:00 | NikitaNikaT.
..tohle jsi TY, má milá
kytičko voňavá..
..jen mám strach,
abys dál vzkvétala..
..zalévám proto
svou živou vodou ze studánky lesní..
..snažím se posílit
tvůj něžně modrý, azurový vesmír..
:o*
dávej na sebe pozor, prosím..
24.04.2007 09:57:00 | Cecilka
Kdybych věděl, že tě to nezničí, přál bych si, aby tě potkal každý člověk v téhle sluneční soustavě. Takhle jsem intimně spokojený, že jsem měl to štěstí a potkal tě...
24.04.2007 09:51:00 | smudlinek
... ty to máš v sobě ... ve svém kompostu ...
... živiny ... pohlazení ...
24.04.2007 08:37:00 | Marcella