Úvaha…Názor…Zhatění snů…Sbohem???!...

Sedím a vzhlížím,
na nebe jasné,
stále si říkám,
kde je to konce.

Každičká minutka života mého,
se ztrácí na dlani tvé,
uděláš s tím něco
nebo raději zapomeneš?!

Mnoho co jsem dal,
nestíhám brát,
jelikož nic mi nechodí,
proč jen tohle takhle vyzní?

Vzhlížím na nebe,
svou hvězdu nevidím,
však já si počkám a
budu také svítit.

Tráva voní,
ptáčci zpívají:
„na páření je čas,
abychom měli potomky,
a vytvořili generaci naší.“
Stromy šustí,
vítr fouká,
moje mysl je stále u tebe.

Ležím a nevnímám,
hýbu pusou při každé myšlence,
aby dostala tvar a barvu,
jenže se ptám,
kde se ke mně připojí?

Nevnímám čas,
jen tu posedávám a
kouři pomáhám,
však jenom stále něco slyším!,
co to je, to já znám,
povědomě mi to zní,
jenže mě nechala a
za jiným si odběhla,
přeci starého se zbavila a
nového si s očekáváním ojela.
Jenom potěšit a říci sbohem můžeš,
nečekej na nic když víš co tě čeká,
utíkej za přáteli zas.

Píšu, sám nevím ani proč,
ale stalo se.
Mnoho lidí je na mě závislých,
stále nechápu co dělat mám,
když život svůj si chci vzít,
stejnak bych z rubu neudělal líc.

Mohu brečet při každé vzpomínce,
ale co vyřeší slza od slova?!
Já jsem to nepokazil,
tak si kladu vinu?
Neřeš to a žij volně blázne!!

To dělám a nic nenacházím,
než to, abych byl utěšován,
tak utěšuji jiné,
nemrzí mě to ani netrápí,
jenom že jsem chtěl mít tohle jako jediný,
ale zase nemám, tak co dělat teda mám ?

Jenom shody v koncovkách slova,
ze mě básníka či poezistu neudělají,
co dodat sbohem lásko,
vítej oporo ve světě!!!

Když ne ona, tak proč nějaká,
nejsem taková kur*a,
která se kur*í s každým a
pak jenom zahodí klíč.

Srdce brány hoří,
démon se dostává k síle,
může spálit všechny,
ale nechce,
co mu však zbývá?!

Miluje, ale ona jeho ne,
když mu něco takového řekne,
co se nedá ani ničím popsat, natož vysvětlit.
Dotyčná osoba si řekne:„Mám přemýšlet?“
Jenomže proč, když miloval a chybu neudělal,
za co se cítí mizerně, když ví,
že ona je ta špatná, rozmazlená,
tohle neřeším a řešit ani nemíním,
čeho bych tak docílil?.

Miloval sem, to však možná skončí,
nechci se k tomu nějak vracet,
proto tohle,
něco málo píšu.
Moje vzpomínky jsou veřejné a zřetelné,
jelikož minulost byla a
tu už nevrátím či nespravím.

Jsem kdo jsem,
na to nezapomínám,
ale platí jedno,
skutky mluví za vše.

Boj se, bojuj,
ničeho už nedocílíš.
Poslední šance byla,
další nedostaneš,
Jenom hádka by byla,
stejnak by nic nevyřešila.

Miloval sem tě,
tys to pokazila,
ne já, tak se uklidni.
Vše mohlo být krásné,
ale už z toho nic není,
tohle smysl asi nikdy nemělo.

Byl sem jaký jsem teď,
ale už mnohem zranitelnější.
Tohle byla rána pod pas a
toleroval sem ti vše co šlo,
ale překročila si stanovený limit,
musela si už za to zaplatit.

Šťourala ses do vosího hnízda a
to tě nepříjemně popíchalo,
Svůj vztek za své chyby,
svedla na mě.

Přiznej si,
byla to tvá vina!!,
štvala si mě vším, cos nepříjemně o mě řekla.
Neměla si nic říkat o hře,
ale tohle nestačilo,
stále si těžila,
nepatrně sis nevšimla,
žes překopla a
to už nespravíš.

Miloval sem.
Zbožňoval sem.
Toužil sem.
Dýchal sem.
Smál sem se a
mnohem více,
ale tys mi to všechno vzala,
nechala sis to pro sebe navždy!

Mluvíš nesmysly,
hraješ si se psem,
i když víš, že ho rád nemám,
tak zkoušíš mě snad zabít??

Mě to tak připadá a
srát si na hlavu nenechám.
Tys to pokazila a mě nech,
nic hrozného jsem ti neudělal ani neřekl,
tak si to nech pro sebe,
své chytré kecy a omyly.

Říct mi, že je na měsíc pauza beru,
ale říct dělej si co chceš a
pak se rozhodnem,
jestli spolu budeme chtít být.

Přemýšlíš co píšeš,
seš úplně jeb*á.
Jdi se prospat,
je tohle normální?
buď semnou chceš být nebo ne,
tak se do pi*e rozhodni co chceš!!

Meleš něco, čemu nerozumím,
jelikož nevím co tím myslíš.
Jednou řekneš toto pak ono,
co to jako má znamenat?!

Tohle jsem ještě nezažil,
si rozmazlená,
ani se nedivím,
vše musí být po tvém,
právě proto se hádáme.
Stále ti to ještě nedošlo?!
seš tak hloupá a malicherná?!
kdybys mi vyšla někdy vstříc,
mohly se odehrávat fantastické věci a
tohle jsem ani nemusel psát z té zloby.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
štve mě to,
byli jsme dobrý pár,
nádherný, krásný a hlavně vyjímečný.
Pokazila si to, zklamala si !!

Myslel sem už na budoucnost s tebou,
ale zhatila si všechny moje plány co byli,
tohle si udělala schválně?!
stále se cítíš jako chudinka?!
když posereš to nejkrásnější,
po čem sem vždy nejvíce toužil?
Myslel se si,
že si jiná než ostatní,
ale si úplně stejná.

Nenávidím svět a
nenávidím tebe,
byla si oporou ve mně.
Teď si popel a
z popele bude prach a
vítr tě rozvane do kraje,

Kur*a já tě bezbožně miloval,
postupem času sem si tě chtěl vzít,
ty uděláš něco co nejde vzít zpět,
tak proč si to udělala, proč?
na mě vinu nezhazuj,
tys mě poranila,
co jsem ti tak udělal,
že jsem musel takhle zakřičet?

Vždy jsem zahnal černé mraky,
ale stále ale,
prosím tě,
vypadni už ze mě,
zmiz mi ze života,
tohle neuvěřitelně bolí,
jako tupé ostří,
které se zabodává mocně!!!

Zasloužil sem si toto,
tak mi řekni za co ?
Máš 18, máš snad rozum,
chovej se tak na to,
abych se ti mohl přizpůsobit.

Můj hněv nezná mezí,
NENÁVIDÍM TĚ!!!!!!
Zabila si moje sny,
zhatila si moji duši,
která byla jako křišťál,
ještě jednou se na mě podívej,
tak potom nechtěj vědět co ti způsobím.

Zničila si mi celý život,
když ani nedoceníš poezii mou,
tak co si mám potom myslet?!
je to opravdu zbytečné se k tomu vracet?!
Jak pravím:„Ze skály vodu nevymáčkneš!!“
tolik bolestných věcí si mi řekla,
nepípl sem, ale ani ses neomluvila,
že tě to mrzí, možná až jsem si řekl:
„Svou omluvu si nech pro jiné!!!“

Tvé omluvy byly ruční,
mé omluvy byly psychické,
do lásky sem dával víc,
chtěl sem, aby byla silnější a pevnější.

Nebyla si vůbec připravená,
říkej si co chceš,
můj názor byl správný.
Osud byl vychýlen,
počkej až bude někdo horší,
pak se ke mně neotáčej……

SBOHEM, MILOVAL SEM TĚ,
KONEC SNŮM NAVĚKY…….