Ti druzí...

Ztrápený s úsměvem v obličeji..
Ledový s horoucím pohledem..
Svíčka, hořící za závějí..
Kyselý, žijící pod medem..

Slzy kanoucí po poušti duše..
Ta suchá místa ve vodní hladině..
Složitá věta, myšlená jednoduše..
A vždy ten nevinný je na vině..

Ta hořkosladká symfonie těl..
Hrající do dusivého ticha..
Milovat toho, kdo je tvůj nepřítel..
Rozdělit písek, ať se nepomíchá..

Skleněné střepy drcené pěstí..
A šátkem vyryté jizvy v dlani..
Spáleným zoufalstvím bez bolesti..
Usínat v hodině ranní..

Bílé korále ztracené v temnotě..
Naděje pořkivených iluzí..
Nenávist schovaná v ochotě..
Prý... za vše, můžou ti druzí..