Lepší zítřky chceme dnes.
Ale zlostí a slepotou je nezískáme.
Místo, míru, lásky jenom zlý děs.
Pro cizí nemáme, a vlastním nedáme.
Poslouchat rudé stanice převlečené do modrého kabátu.
Pak na náměstích všech měst proklínat volbu nám neznámou.
Kterou jsme vykřikovali jako cestu naších životních potratů.
Nemůžeme se divit že plodnost naších snů odešla s láskou.
Někam, kde jiní v lepší doufají.
Pro hesla na zdích nechtějí se trápit.
Už nemusí mlčet a být potají.
A však pro koho mají mluvit ?
Pro své děti, pro štěstí a klid konají.
Tak aby někdo z nás oči otevřel.