Vládce

Vládce hlásá prostou pravdu,
sám věren lži hledajíce zradu.

Hledá cestu ke klenotům a zlatu,
lidem maže kolem úst cukrovou vatu.

Sedí na trůnu koktající mudrc bez rozumu,
utápěje svou kůru šedou v luxusním rumu.

Ďábel prý často a rád nosí Pradu,
zdá se, že se opět blíží k Hradu.

Úsměv pro ovce, zvou je lid hloupý,
každý si rád jejich hlas koupí.

Vládce jede s nimi ve jménu humanity,
získat zpět ukradené své byty.

Bombardujte, světe, nás se to přec netýká,
nad svým svědomím vládce nikdy nevzlyká.

Vládce touží po ceně pravdy a míru,
když v srdci po zlatě jen díru.

Bez obalu se naučil koktat lži a dělat podrazy,
za jeho kritiku tě do vězení rádi vrazí.

Vládce má nový šat - kalhoty bez vkusu,
napiš ještě slovo a rozbijí ti pusu.

Vládce ovládl demokracii řečí pravdy relativní,
do vlády své poskoky, pro něj dost aktivní.

Zavedl totalitu peněz, brzy umlčí i spravdlnost,
dá se zaplatit, spálí brzy za minulostí most.

Mnoho přezdívek měl, mezi nimi i disident,
teď je to přec náš klenot, zvou jej prezident...