Tabu států

Evropo, tys v lících červená jak květy vlčího máku
Vyzdvihlas sukni, pod nimi schovala vlajky odsouzených států

 

Byla to zvědavost, rozprava?
Rozprava, tak řekni s kým?
komu jsi slíbila svůj rodný klín?

 

Svedly tě bídou svou, nebo svým bohatstvím?
Míchaným nápojem, plamen Světa nezhasíš

 

Rozpletlas hranici spletenou z ostnatých drátů, to bylo fajn... avšak navedla koráby pirátů k odvetám

 

Násilnikům vydláždila cesty v zlatě, k nevěstám, jejich  pleť  zdobená alabastrem

 

Otevřená brána k neznámým světadílům, těm rozházeným orgánům planety a všech cizích jazyků, tak mělo by  raději zůstat u zvyků...

 

S pecny poctivého chleba a rukama plných mozolů
No vidíš, též se ti chce zvracet, říkáš si, proč se máme bát a k minulosti vracet?

 

Chceš vnořit šavle potřené krví do sudu plného medu

 

Laboratoře jsou plné zkumavek plné jedů, zbraně v ulicích plné sleďů, dotuješ vše, proč nepošleš je k ledu, tlustou tečkou na papíře

 

Odpouštíme! Však ostražitost je jedna ze smyslů k přežítí,

vydobytá sláva, než ztratí se,
pod tekutými písky květů z mandaly

 

Do řek už vplouvají krokodýlů masy,

napít se čisté vody, objevit své nové časy