foto: Pezibear
HOUSLOVÝ FUTRÁL
veselá křídla mé pošetilosti
náhle zplihla šílenou nenuceností
mého myšlení
točící se ve víru drobných marností a vyčichlých zálib
vystřídala je zvrhlost mé dobrotivosti
zasil jsem osení
marné to naděje vřed
na betonový dvůr místního vězení
a rychle vzlét
jen odsud pryč
už nikdy zpět
nechci už vidět
oči musely by se stydět
až by má křídla rumělkou zrůžověla
barvou západu slunce
nad vězeňským blokem
kde oči se smějí slzami pulce
beznadějí vládne svět
zpátky v útulném snění o lásce
sejmul jsem křídla ubohé bezpe
rspektivity
a uložil je v houslovém futrálu
snad tam načichnou melodií
dobrotivosti a spasení
pak rád si je zase někdy připnu po ránu
Marné to naděje vřed
mi řek, že tvůj nej dnes je střed!
Nosná část díla, opravdu.
A futrál, do kterýho odložíš něco co je zoufale bezperspektivní a tím tomu dáš naději načichnout dobrem tak, že to může doufat na spasení, tak ten bych taky brala...příteli, nemáš dva???*
19.08.2024 20:38:51 | cappuccinogirl
capučínko milá, myslím, že tady jsem řekl, co jsem říct potřeboval...děkuju Ti od srdíčka, snad už brzy veselejší básnička...v
27.08.2024 19:11:34 | mapato