Moře,které tiše zpívá...

Ten starý přístav se dívá
na tanec lodí,modrou hladinu,
na moře,které tiše zpívá,
těm ,kdo si sednou do stínu,

těm,které kroky zavedou,
na žlutý písek malých pláží,
náladu změnit dovedou,
majáky, které cesty stráží...

a taky neopakovatelné západy slunce.

Nikdy jsem s tebou nebyl u moře,
pořád jen říkám,že tam pojedem...
člověk je jednou dole, jednou nahoře,
ale snít pořád ještě dovedem...

je to snad úděl středozemí,
že se nám moře do snů vkrádá,
i když se touláme naší zemí,
i když je malá ,krásu nepostrádá...

a tak tě držím na terase
a hladím tvoje bílé paže
a západ slunce červená se
a noc nám hvězdy ukáže

to nám se třpytí - když se stmívá
...a v dálce cest a obzorů
tam je to moře,které tiše zpívá
slunci co stoupá nahoru

jednou tam spolu budeme...
bosou nohou šlapat na oblázky

zatím nám zbývá
opatrovat sny
a plavat
Mořem Lásky.