Eukalyptus

Eukalyptus můj stojí u mého psacího stolu.
Když se to vezme tu a tudy, učíme se vlastně spolu.
Pokyvuje na ,mne svými zelenými lístečky:
„Báro, pozor na tu větu! Nezapomeň na tečky!“

Obdivuji mu tu rychlost s kterou tady roste.
Vždycky mu to vysvětluji, bude to snad po sté.
Jeho lístečky nejmenší jsou úplně červené.
I kdyby se mu utrhly, nové zase vyžene.

Vždy, když něco píšu špatně, jimi na mne zabliká:
„Pozor, Báro, máš to špatně! Je tu chyba veliká!“
Já mu zase liji vodu. Pravidelně. Každý den.
Nezapomínám ani trochu. Vždy ho zdravím:
„Dobrý den!“

Skvěle se tu doplňujem, já a eukalypt.
No řekněte, moh by někdo tu pohodu zkalit?