Sněhová vločka,
z nebe se snáší,
žádná černá kočka,
smůlu nepřináší!
Prostě jenom občas,
život hnusný umí být,
zamračí se na nás,
a zakáže nám snít.
Často přes starosti,
necítíme slunce hřát,
jen jdeme bez radosti,
se vším se chceme prát...
A přitom kolem nás,
není jenom matná šeď,
je plno nepatrných krás,
nestavme si kolem sebe zeď.
Když se ti zdá život zlej,
že nikdo tě nemá rád,
jen pořádně se podívej,
najdeš věci, jimž lze se pousmát.
Máš vločky sněhu ve vlasech,
a černou kočku u nohou,
a dříve, než ti dojde dech,
snaž obklopit se pohodou...