před sněhem za sněhem

Jedna vločka,druhá vločka,
třetí, čtvrtá za ní letí,
letí, letí...
Jako bosorky, které vítr prohání
nesou smetí;

Studí do dlaní a nos
nutí k pčíkání:
Zaříkání na ně neplatí.

Však jsou dítka povětrná báby metelice.
Vyhnala je z nebeského domu
převelice ušmudlaných lící
K tomu přidala jim
černých, těžkých cárů
nevítaných darů;

Projít očistcem
co nazývá se Zem.

Po nich slétnou lehká, bílá peříčka .

Rázem se zem dočká bělostného hermelínu
rozplakané větrnice rozpustí se
v jejich stopách;Inu, máme zimu

Konec šprýmů....