Naposled
Naposled
Hostil v listoví hejna tažných ptáků
ukolébavkou listů dodával jim sil
když slunko barvilo nebe do červánků
zpíval k tanci vodních víl.
Po staletí sloužil tomu kraji
pěnicím hnízda před žárem kryl
již stavitelé hrází ho milovali
kořeny dílo v hradby proměnil
Až jednou
blesk rozštípl
mu kmen
a spálil borku
ač raněn, žil dál
a vrhal chladivý stín
na cestu v žhavém horku
přemýšlel o osudu
vlastních vin
Teď obrovské slzy
mu kanou z nitra
on neví
zda bude ještě
zítra
zakrátko
se v prach obrátí
vezme s sebou vše
co miloval
co ví
Osud již vystavil mu účet
je předlouhý
„ ještě ne „
chce se mu křičet
však ústa oněměla
že děkuje životu
zařvat chtěla
… naposled
http://fotoalba.cz/fotky/23452202
++
Komentáře (27)
Komentujících (27)
Doporučit
Tisk
jakobys mi z duše promluvil
blesk nezasáh mne¨
jen skalpel sem a támhle
kus mne odkrojil
a jako jemu ubývá mi sil
krásné i smutné jsou verše tvé
a mnohým jimi dodáváš tu sil.
jakobys mi y duše promluvil
12.03.2011 22:03:00 | northcarolina
Tak stromy pláčí,
i za svou to berte vinu
vy, pološílení hráči
co v záblescích či stínu
laserového zdroje
pod akordy zkomírání
běsnící burcujete dav
Úder dvanáctý zní od orloje
kde apoštolé nejsou k mání,
pouze smrt zvoní na pozdrav
***
Jiří
14.02.2011 17:54:00 | j.c.
Je to zážitek, číst tvé dílko
a doprovod pak obrázkem předčí očekávání.
Nádhera.
Ps- sněženky od tebe,
kvetou již 3tí týden. Dík za ně.
10.02.2011 00:23:00 | s.e.n
Osud smutný jen zdánlivě...
Já vím, že dál bude žít!
Stačil-li do půdy vkořenit,
syn jeho vyroste na nivě,
zas bude v létě stín
pro pusy od malin...
29.01.2011 12:25:00 | Špáďa
Mám ráda přírodu,miluji stromy,vážím si každého stébla,každého rozkvetlého kvítku...zkrátka jsem na tyto věci hodně citlivá...nemohou ho nechat ještě žít?
Ale,když mě donutila tvá báseňka takhle uvažovat..tak je zkrátka mimořádná...ale trávu kosím pravidelně...opravdu nekecám! o))
27.01.2011 17:37:00 | střelkyně1
Již stvořil,roste v poli
v údolí jenž krásou
pro nás v oku
po našem boku
víla tančící
strom co zpívá
píseň života krásné dílko ST
24.01.2011 10:41:00 | Tanzania
v žádném případě nezůstává tvoje báseň pozadu za klasickým a nádherným zpěvem oslavujícím krásu přírody -
na břehu řeky svratky
kvete rozrazil
23.01.2011 23:55:00 | René Vulkán
Tohle krásné, lidské cítění musí otevřít každé srdce.
Teď obrovské slzy
mu kanou z nitra
on neví
zda bude ještě
zítra
zakrátko
se v prach obrátí
vezme s sebou vše
co miloval
co ví
Osud již vystavil mu účet
je předlouhý
„ ještě ne „
chce se mu křičet
však ústa oněměla
že děkuje životu
zařvat chtěla
… naposled
23.01.2011 20:51:00 | carodejka
Příteli, Tvé dílko je nejen úchvatné a srdénkové, je dojemné, přírodně lidské... citlivé, vnímavé. ST!*** za to všecko.
22.01.2011 16:26:00 | NikitaNikaT.
tvé obrázky mi zprostředkovávají krásné výlety do přírody a když se k nim přidá báseň je to nádherné...ST!
21.01.2011 19:37:00 | hašlerka
...když je něco co má vysoký věk a je v tom krása, je to vždycky dojemné...platí i o živých tvorech.. :-)
21.01.2011 14:09:00 | Lota
Moc krásné dílko ST!!!
21.01.2011 14:06:00 | xoxoxo
je nádherná! já jistá jsem si však
že v odkazu svých plodů roste dál
že v jiných korunách si odpočine pták
a listy zašumí mu, jak by písně hrál
ten starý dub, co vypráví v nich o štěstí
a stín si s sebou odnáší, s radostí, s bolestí...
21.01.2011 10:04:00 | šuměnka
Nádherná báseň.Starý, moudrý, krásný strom, co toho asi viděl a zažil:)
21.01.2011 07:22:00 | CULIKATÁ