..s plameňáky..

V r a c e l a
jsem se k poledni
když bylo slunce ve vysokém stupni
a pode mnou se rozprostřely růže na hladině
  z těl ruda plameňáků,
jimž pera se tak blyštěla
že sedla jsem si na poledník
a v úžasu jsem hleděla
na tisícero ptáků
na živoucí to bránu vstupní
do modrých vod, co chovala je v klíně…

Slunce jim dodávalo jasu, intenzity
Já v tichém opojení mysl odehnala
a vstřebávala všechny odstíny
všechny ty barvy sytý
jimž stmívající obloha by jistě byla malá
když obléká si červánkové bikiny…

A potom nedalo mi to…

Zhoupla jsem tělo dozadu kolem té tyče
a saltem vzad jsem doskočila k zemi

Svlékla jsem rozkošnicky háv i kuš
a obojí hodila směr, kde rostl honeybush;

 °bych rozčeřila hladinu červeným grepem zalitou
 °bych uslyšela čvachtání zobákového chtíče
 °bych uviděla komíny hnízd v dálce za tůněmi
 °bych součástí se stala hejna barev plamenů

…byla jsem prostě zvábena, jak oběť do vábniček
a tančila jsem s nimi na vlnách
a když to přeženu
tak opět nejspíš vstoupila jsem do měniče;

neb na těle mi vyrůstal růžových pírek nach

A jako na povel jsme všichni křídla rozprostřeli doširoka
a vznesli se jak obraz z imprese

a pod námi se zmenšovala krása modrooká

…když ztrácela jsem se v proměnách sukcese…