O-po-zemských výběrech

Myšlenky na Zemi přinášejí mi klid
ty stopy souznění, ke kterým hledám zpátky nit
která se mi z jehly vyvlékla
a schovala se kdoví kam
a já navlékám a navlékám
prázdnou představu
o něčem co vlastně není

je to jenom snění?
nebo realita

no, hlavně je to z hlavy
z míst, která Zemi vytlačila
protože byla příliš bolestivá
vidět to věčné ničení a drancování
kácení a rabování
jenom tak
pro něčí tučná konta ...

takhle jsem se na to dříve dívala
tak jsem radši hlavu, ale hlavně srdce schovala
aby to tak nebolelo ...

ale teď?
leporelo
všeho
co jsem v ní kdy zažila
se vrací
jako tažní ptáci zpět
a vidím svět
jejich očima

kolik lesů
vod a strání
které ještě lidstvo chrání
které tvoří svojí představou
nebe plující nám nad hlavou

kolik kytek
stromů
jehličí
které nikdy nikdo nezničí
když uchováme v srdci

tvorby

nezničí je ani orby
nemůžou
a neposednou

cítím lítost nepřebernou
ale taky sílu

tvořivou

pro život
v harmonii

nejsme ani vetřelci
ani cizinci
ani okupanti
ani trýznitelé
ani ničitelé
ani návštěvníci
ani nic

jsme součástí zemských skic
obrazů tvořivých
i vln bořivých
když představivost strašnou máme ...

copak se tak lehce vzdáme?

KOMUNIKACE

se vším světem
vcuku letem
našim dětem

OVACE

o válce?

nebo o ...