Anotace: Ochladilo se,už jen vzpomínka na ranný podzim,barevný a ještě teplý, mám ten čas ráda...
Touláš se mlčky krajinou,
sluneční hroty se otupily,
už nejsou ostré
a nevypálí žhavou díru,
mají svou podzimní míru.
Ve vlasech ti poletuje
listí pestré,
barvu má takovou
jemně neklidnou.
Nasáván si tiše krajinou,
vody ti slzy darovaly,
už nejsou smutné,
srdce ti dalo moudrou sílu,
vítr má pevné ruce
k bouřlivému dílu.
Někde uprostřed
se země s nebem protne,
paprsky stárnoucího slunce
tě babím teplem ovinou.
Krásné verše....Voní mi z nich spadané listí, země a vzduch, čistý, až to uvnitř svírá..
Mám Jituško velmi ráda podzimní čas, ale dnes mě obejmulo už skoro jaro. Jen tam v horách, no nevím nevím, zda to vydrží.
02.03.2024 22:42:36 | Jarunka
.....Děkuji Jaruško za ponor až sem......jaro a podzim,to mezi,kdy už není úplné chladno,ale ani horko.....to mezi svěží a ji/sk/třivé...osvěžující vlahostí,na jaře čerstvostí a na podzim barvami a vůněmi tlení.....přesně si pamatuji,kdy jsme ji psala.....tenkrát jsem pravidelně jezdila vlakem směr Praha,napsala jsem ji na cestě,ve vlaku.......a stále se mi líbí.....i když teď už píši trošinku jinak....
Na horách to rozjaření jde trochu váhavěji......a v noci ještě chlad a přes den je slunko zasejc "pichlavější"tam výš......ještě se má ochladit....a i u nás bylo po ránu do pěti stupňů a přes den i k patnácti a na slunku více.....to je ten čas velkých rozdílů mezi dnem a nocí......tak mávám a zdravím do Tvých končin.....Ji./úsměv/
04.03.2024 19:16:14 | jitoush