Na roztrhaném nebi
bílé cáry svižně plují,
do rytmu touhy větry dují,
to fouká ze strnišť,
z prázdných polí,
kouře z ohňů do očí bolí
na roztrhaném nebi.
Zlatavý odstín tepla
se v zániku listů skryje,
Země osudů se do hloubky zryje,
cesta vede dovnitř i ven,
paprsky Slunce
vášnivě roztančí den
v zlatavém odstínu tepla
V mléčném záhybu ranní mlhy
se siluety přítomnosti ztrácí,
příběhy minulé se naléhavě vrací,
syrová vlhkost mírní vzněty
končícího léta,
do mraků hejno okřídlené vlétá
v mléčném záhybu ranní mlhy.
ano,podle přírody jako kdyby nám už léto zamávalo.Krásně jsi ji napsala,připadá mi jako bušení srdce,z léta do podzimu a potom z podzimu do zimy.Připravila jsi mi moc pěkné čtení:-)
03.09.2014 15:18:25 | střelkyně1
ač na cáry možná vše roztrháno...do oken čučí nové ráno...je jen dlouze rozespalé...něčemu dává vale...jiné nesměle vítá....hola hej...vstávat....svítá.tvá poezie mě vždy zahřeje...z.
01.09.2014 18:30:05 | zdenka
Krásné rozloučení s létem, taky mě velmi zaujal závěr, jsou tam krásné obrazy, prostupují celou báseň, ale konec je krásnou tečkou
23.08.2014 20:37:34 | Akrij8
mám ráda mraky a jejich cáry
vítr ve vlasech pro famfáry
a vůni dohořívajícího léta
kajuty kaštanů
barvy mahagonu
zlatavé tváře
snad pro rumělky od sektáře
23.08.2014 16:26:24 | básněnka
....kaštany zatím čekají
zamknuty ve skořepinách
z trnů
až padnou mi k nohám
to začne podzim
na sekundu ztrnu/strnu?/.....váhám....smích
myšlenky se potkají
jeden lesklý v kapse
pro štěstí potají
na kulatost sahám.......Ji.
23.08.2014 20:10:06 | jitoush
uschovám, jak drahý kamínek blízko k srdci pověsím
a šáhnu si, když přepadne mě splín
:)
23.08.2014 12:30:37 | maryshka
Paradni kousek a konec je nadherne melancholickej..tedy ja to tam nejak citim ..ale mozna ze citim blbe zejo.tak ale na konci trvam je dost povedenej ;-)
23.08.2014 09:47:11 | xoxoxo
....díky,jo,jo,má to melancholickou náladu,cítíš to správně.A jsem ráda,
že si nakoukla.....Ji.
23.08.2014 10:00:53 | jitoush