začátkem listopadu
po záplavě přeludných týdnů
podzim šediví a stárne
puká jako ořechy
objímá sochy na náměstích
a nocím šumí ve větvích
hladí černá křídla havranů
a stehuje ticha na polích
jak ohař který jistí
z lehkých ranních oparů
a pak se převaluje
v mlžných peřinách soumraků
jako by za dešťů hledal
tu ztracenou symfonii barev
zahrabanou v napadaném listí
sám sotva trojbarevný
i tak mám podzim ráda...tlející i hořící
záleží na úhlu pohledu
a taky na listnáčích:-)
03.11.2014 20:40:29 | básněnka
no bodejť ... o podzimu se to píše skoro samo :-)
je to jedna velká barevná poezie
03.11.2014 20:48:41 | josuatree
je krásně indiánskej:-)
03.11.2014 20:52:03 | básněnka
se vším všudy -ohně, dýmy, barvy, větry, deště a k tomu ještě ty večery plné něčeho nevyslovitelného ...
03.11.2014 20:59:41 | josuatree
prostě kóma podzimu:-)
padám do něj pravidelně
04.11.2014 17:28:42 | básněnka
......stehuje ticha na polích....líbí se mi to...a nejen to....
je stále těžší se octnout tam,kde je opravdu jen to "přírodní"ticho
bez civilizačního šumu,zvláště automobilového.....Ji...
03.11.2014 14:37:23 | jitoush
to je pravda, člověk si úplně vychutná podzim někde na horách nebo v podhůří
a může klidně týden pršet.
03.11.2014 19:23:25 | josuatree