Třpytivé a bílé
pomalu snáší se
vločky sněhu
na ztichlou
zimní krajinu
Cítíš chladivý vítr
co mrazivě proniká
na kůži a zebe
svěží vzduch
pod tajemným
a jiskřivým nebem
Raduješ se
z něžných doteků
vloček na tváři
z bělavé přírody
a nádhery
co sníh a mráz
vytváří
Moc krásná báseň! Přesně takovou zimní pohádku jsem teď sama prožila... a bylo to jako sen, z kterého se člověk nechce probudit :)
03.01.2015 09:12:40 | AndreaM
Nádherně napsané.Tak sugestivně, že jsem si rychle udělala teplý čaj a nalila panáka do něj.
01.01.2015 21:26:21 | adaj
Díky...asi působí zimně chladně...:-)))...a vylepšený čaj je dobré řešení ;-)
01.01.2015 21:37:19 | bogen
taková ta obyčejná radost.. která se v pozadí bláznivého počasí, stává už několikátým rokem poměrně neobyčejnou a vzácnou.. já si dneska ráno stihla ještě užít křupání pod nohama.. a včera dokonce i vločky.. ááách :) pěkná básenka..
01.01.2015 20:29:20 | Amelie M.
Díky...příroda nám udělá občas radost,máš pravdu-je to stále vzácnější...já jsem "přírodní",tak si to prostě užívám...tu zimní nádheru ;-)
01.01.2015 20:45:09 | bogen