Odemykání bez klíče
Odemykání bez klíče
Zalil jsem ji slzami
omyl ji slaným vzdutím citů
tu svoji jedinou, živou
v černé prsti dlící
když znehybněný pocit růstu
ovanul mou bledou líci.
Pohlédl jsem do středu
souznělého chvění
do světelného bodu
vířícího dění
přiblížit se k té kráse
chtěl jsem v skrytu
probudit v sobě obzor spící
proto zalil jsem ji jen slzami
a čekal na otevření
vrátek pod petlicí.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
znehybnělý pocit růstu se odrazil i ve mně, když jsem četl, krásná báseň, milá Jitko
31.03.2015 22:21:12 | Akrij8
....Díky,milý Jiří,je zajímavé,jak hudba dokáže rozvlnit poetickou hladinu.
Poslouchala jsem,v duchu si uvědomovala to svoje a ono to přišlo....
Jsem ráda,že přicházíš a čteš i to moje tvoření,vážím si toho....Ji./úsměv/
31.03.2015 22:29:40 | jitoush
Je to tajemné, petlice se zámkem třináctera...
31.03.2015 19:44:54 | básněnka
...ano,je to tajemné
jen to rozluštit
nenechat jít do ztracena
byla už zaplacena
vysoká cena
jen v srdci je
vyrovnání
nic není zjevné
jen s láskou mohu být......Ji.
31.03.2015 22:18:02 | jitoush
nad Tvou básní, úžasná Jitousch, jsem opravdu prožíval "souznělé chvění"..ST
:-D..děkuju Ti za ni...
31.03.2015 17:42:21 | Frr
Vrátka pod petlicí skrývají
a pomalu jen
potají
tajemství v doušcích hřejícího dechu
trousí
bojím se zaklepat
co kdyby
všechno to krásné kolem
nadělil nám sen
31.03.2015 12:05:07 | zamotán v nedospělosti
...jen klepej
bez počkání
vezmi kliku
do svých dlaní
zavolej do prostoru-
ze sna vykročit smím
s plachým pohledem
ladných laní
uzamkni chlad
všech starých zim.......Ji.Děkuji Zamotánku,Ty vždy potěšíš,víš....Ji.
31.03.2015 22:24:42 | jitoush