Svízeli

Bratře svízeli,
ty jenž se pneš
po stěnách minaretů,
abys dosáhl světla věčnosti.

Bratře svízeli,
ty jenž připínáš
žlutavou kokardu
na nehynoucí bok
divého času
a pádíš s ním
tmou do závrati
až tam,
kde snům
ukazují krásu
noční motýli
vzešlí z hvězd.

Jednou padneš únavou
za přílivu oceánu noci
a tichou pěnou
pukneš ve všech srdcích
co po sobě zanecháš
ve stěnách marných, vyprahlých měst ...