Naděje

*

 

 

v temnotě hlubokolesa

studený dech měsíce

sněhový prach z větví smetá

jakoby  stromy svlékal

 

nahé oči stromů

nasucho pláčou      jen

vzpomínkou na letní den

touhou po jarním ránu

 

(nemyslí na pilu

tak to jste zcela vedle)

 

slunce ! SLUNCE!

 

ať to zní jak chce divně

dnes

duby, smrky a jedle

   prostě les

myslí vždy pozitivně