pohly se ledy v zemi písku
a věčných přesypaných chvil
pohly a roztály
beze stopy
zmizely aniž okusil
jaké je z výšky čelit lesku
bohatství vykoupené řekou slz
zaváté dědictví neholených králů
s motivy křivek
..jejich múz
pohly se ledy v oáze radosti
pod modrou oblohou
horká zem
všichni co stáli
..v úžasu
nehybně
vešli do komnat kde ..probuzen
poslední vládce přeludů vysněných
chladných vod zlomených
na hranách dun
jediný co nutí žíznivé nevzdat se
bojovat
plazit se
jít napřed ...snům
prý žila jedna v komnatách ukryta
ze zlatých nití
oděna v šat
tu k sobě nejvíce zval s každým večerem
pro ni svou oázu chodil zalévat..